pátek 22. prosince 2017

Nenechme nikoho na pochybách




Tohle jsem já ve dvě v noci v McDonaldu.


Tohle jsem já a moje krásná Robustní Roberta.


Tady jsem já a batoh, do kterého by se moje sebevědomí už nevešlo.


 Tohle je Méďa (Panda), když mě učil, jak se správně dělá výraz I don't give a fuck.


Tohle jsem já a můj pes Činda (Čenda) a moje žehlička na krajkové spodní prádlo.


Tohle je lepší než foto, které mám na občance, ale přiznejme si, zázraky jako taková fotka se dějí asi tak jednou za život, tak vůbec nemá cenu o nich psát.


Tohle jsem já a mléko, ze kterého jsem si udělala tři hrnky kakaa.



 Činda a Méďa. 



 Já v županu a s chlastem, jak jinak.



 

Pokud někdy budete v Brně, nezapomeňte si zajít do bunkru 10-Z pod Špilasem, můžete si tam půjčit plynové masky, čímž vaše atraktivita stoupne minimálně dvakrát. 


 Já v Brně.


 Já, Robustní Roberta a Laura (zde známá jako Charlotta).

Tady je rozhodně nejpozoruhodnější ten ZÁCHOD, tak se na něj, prosím, podívejte a oceňte jeho estetičnost na této fotce!



 



 Tady jsou některé moje outfity, které jsem si brala v Tinder týdnu.



 Napsala jsem Ivě Roze poděkování za tu knížku a ona mi odepsala, že můj blog je skvělý a vtipný, což si myslím taky.


Ale na konec vám musím ukázat svoje pravé já, které se schovává za všemi těmi fotkami výše. No protože... takhle nějak jste si mě představovali, ne? :D Musím se přiznat, že jsem ráda, že jsem vám mohla ukázat, jak vypadám, protože už mě trochu štvaly e-maily, ve kterém jste mě utěšovali, že to určitě nemůže být tak zlé a že i holky s pěti bradami a se srostlým obočím si zaslouží lásku (a zaslouží!!!), ale víte co, taky jsem jenom holka a ráda se koukám na svoje fotky, kde mi to sluší. Takže mě to trochu deptalo a uvažovala jsem, jestli si s těmi fotkami třeba nevytapetovat záchod nebo tak, ale jsem si jistá, že jsou lidi, co to udělají za mě.


No a protože o mně víte podle mě hodně málo osobních věcí, tak vám tady ukážu rentgen svých zubů, který mi dělali, než jsem dostala rovnátka. Teď už jsou moje moudráky o větší a dokonce mají i kořen, ale pořád mám všechny čtyři a doktor mi řekl, že když mi nedělají problémy, tak si je můžu nechat, protože to ničemu nevadí. Takže si o nich založím blog a začnu publikovat pod jménem Holka s moudráky. No, rozhodně se máte na co těšit, protože s moudráky je to stejně jako s panenstvím; všem může být úplně jedno, jestli je máte nebo nemáte, pokud vám nebrání s úsměvu. 

4 komentáře:

  1. Hlavně piš dál, mě to strašně bavilo, úplně jedno o čem, je jasný, že tvoje články budou mít nadhled a to se cení. Ráda bych napsala, že nevím, kam chlapy dali oči, ale tak nějak je mi jasný, že je to jen jeden z problémů, já kdybych neměla štěstí a nenarazila na toho jednoho, se kterým jsme si sedli, tak bych si taky ani nevrzla. :D :D :D Hlavně prostě pokračuj. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsi fakt pěkná holka a tvůj blog mě baví, přestože co do vztahů jsme každá úplně jiná (na druhou stranu vztah k jídlu, alkoholu a sarkastickým poznámkám se shoduje do puntíku) :)

    OdpovědětVymazat
  3. Hele, víš, co je dobrý? Ty se taky neumíš usmívat se zubama, že jo? :D

    OdpovědětVymazat
  4. Jste moc krásná slečna a navíc i vtipná, takže mne docela mrzí, že nemám více synů, abyste se mohla stát mou snachou. Oni jsou už zadaní a žádný volný není k disposici.
    Ale FAKT jste hezká holka. Za mlada jsem zrovna z takových byl vždycky úplně "v háji".
    Ať se Vám v životě daří a v příštím roce všechno špatné ať se Vám obloukem vyhne.
    Milan

    OdpovědětVymazat