sobota 2. září 2017

Jak jsem se snažila sbalit Slováka a kvůli tomu neudělala zkoušku



Ve škole jsem si zapsala slovenštinu online. Všichni říkali, že je to jednoduché, že stačí dělat jednou za dva týdny lekci na internetu a pak požádat někoho, kdo umí alespoň trochu slovensky, aby mi vyplnil závěrečný test alespoň nad 70 %. Tak tedy proč ne, řekla jsem si a rozhodnuvši se alespoň trochu vylepšit své základy slovenštiny.

Jenže pak přišel semestr a online slovenština, jejíž jediným hnacím bičem byl e-mail každé dva týdny, bylo to poslední, co se mi chtělo dělat, tudíž jsem se na průběžné lekce vykašlala a místo toho raději začala přemýšlet, jaký pěkný slovensky mluvící kluk by mi mohl napsat závěrečný test.

A jednoho takového jsem skutečně našla. Nejdřív vše vypadalo dobře. Povídali jsme si v hospodě do jedné do rána, a dokonce mi slíbil, že mi přeloží věty do slovenštiny do mého týdene 7/7. Pak mě byl doprovodit na rozjezd a dokonce mě na rozloučenou objal a já se tetelila blahem. 

Jenže pak konverzace mezi námi jaksi ochladla. Bůhví, jestli za to nemohla poznámka v mých příbězích, kdy mě ti dva Slováci, se kterými jsem měla rande, na rozloučenou objali a já to nazvala "slovenským temperamentem". Jeho slovenský temperament se jaksi vytratil. Na mé zprávy odepisoval s dost velkou prodlevou a já se nechtěla dávat všanc a vysílat ještě jasnější signály, že bych se s ním ráda vídala častěji. Nechala jsem to tedy plavat další tři týdny, dokud se nepřiblížil první termín online zkoušky. Naštěstí mi odepsal, že to slíbil, tak že mi to tedy vyplní, ale bůhvíjak nadšeně, jako že u toho chce svíčky, růže a romantiku jako z béčkového filmu, rozhodně nezněl. 

Bylo mi to už trochu trapné, ale říkala jsem si, že kdybych to odřekla, vypadalo by to blbě, jako že jsem ho jenom chtěla sbalit. Konzultovala jsem situaci s kamarádkou a ona mi poslala všechny materiály k online kurzu, kdyby to náhodou nevyšlo. Takže jsem ho vlastně už ani nepotřebovala, ale přišlo mi hloupé to rušit.

Ve smluvený den jsem došla do knihovny, kde jsme měli sraz. Protože mi bylo vážně trapně, ani jsem mu nepsala, abych sraz potvrdila, a tak jsem tajně doufala, že nedorazí. Jenže dorazil a doba vyplňování toho testu byla naplněná tichem. Totálním, trapným tichem. Ačkoli je dost možné, že ho podceňuji, že se třeba i bavit chtěl, ale test z jeho rodného jazyka mu dal tak zabrat, že ani nemohl, protože když jsme dali test vyhodnotit, ke stům procent se výsledek ani neblížil. (Ok, na to jsem si měla pořídit nějakého pravého slovenského gramatického nácka a ne vybírat podle sympatií založených na zevnějšku a schopnosti přeložit čtyři věty z češtiny.)

Test byl každopádně hotov a my se rozloučili (nejspíš navždy) a šli si každý po svém.

A pak jsem čekala, až dostanu známku.
A čekala a čekala tak dlouho, až jsem si předmět musela zapsat znovu.
Protože mi došlo, že na úspěšné ukončení kurzu bych potřebovala mít hotové všechny lekce, ne jen závěrečný test.

Takže jsem nyní přesně dva pokusy od vyhození ze školy a příští semestr se budu učit slovensky jako divá, než abych to zase zkoušela na nějakého kluka, abych otestovala další slovenský temperament.

Podvádět se totiž nemá, že. A to přestože se říká, že v lásce a válce je všechno dovoleno.

7 komentářů:

  1. Haha, kdybych si aspoň nějakýho "takovýho" kluka našla... To je jenom samý "seznámíš mě se svojí kamarádkou?" nebo "*tajně tě využiju, abych se dostal k tý a k tý *". Můj "milostný" život v kostce.
    Silvi .)

    OdpovědětVymazat
  2. Nebo zkus v ISu najít "Zrušení opakovaného předmětu". Pokud to není A předmět, mělo by to jít. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Slovenština je v každém horském údolí úplně jiná a proto Slováci spisovně slovensky neumějí.
    Ostatně ani Češi, vyjma Opavanů, Zlíňanů a Landškrouňanů, česky neumějí a mluví otřesně. (Nejhorší jsou televizní hlasatelé - jejich jazyk nemá s češtinou společného už vůbec nic.)
    Chcete-li se naučit dobře slovensky, musíte chodit na kursy slovenštiny, číst slovenské překlady klasické, nejlépe antické, literatury a poslouchat slovenštinu v divadle v Žilině, Banské Bystrici, Prešově a Bratislavě.
    Je snazší naučit se dobře maďarsky nebo polsky, než slovensky či pro cizince česky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Síce sa v každom kúte Slovenska hovorí iným nárečím, v škole sa všetci učíme spisovnú slovenčinu a väčšina ňou aj bežne hovorí. Takže by som netvrdila, že "Slováci spisovně slovensky neumějí". :)

      Vymazat
    2. Informace o televizních hlasatelích mě docela zaujala. Jak je to myšlené, že je jejich čeština nejhorší a nemá nic společného s češtinou? S tímto názorem se nemohu vůbec ztotožnit. Můžeš to prosím nějak rozvést?

      Vymazat
  4. Nevím jestli se mi chce smát nebo tě litovat. :D Ale každopádně přeji hodně štěstí.

    Gabux

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, dneska jsem objevila tvůj blog a už nespočítám kolikátý článek čtu. Moc se mi tu líbí, jsi strašně vtipná! Tvůj humor je takový lehký a milý. Jen tak dál :)

    OdpovědětVymazat