středa 30. srpna 2017

Stotunová síla přátelství Robustní Roberty



Robustní Roberta je nejen opravdu masivní tělesné konstrukce, ale ještě k tomu dokáže vypít dvě lahve vína za večer, což se v našem stotunovém přátelství ukazuje jako obrovská výhoda. Právě díky ní jsem našla ideální vztah, který se pro mne stal svatým grálem všech vztahů, protože jestli existuje dokonalá polovička, tak jestli já jsem pizza, tak Roberta je sýr; jestli já jsem mozzarella, Roberta je rajče; jestli já jsem svíčková, tak Roberta je knedlík.

S Robustní Robertou se známe skoro od první třídy, kdy náš první kontakt proběhl tak (alespoň podle slov Robustní Roberty, protože já si to nepamatuju), že jsem ji v kině kopala do sedačky a ona si myslela, že jsem blbá kráva. (Některé věci se nemění.) Následně nás osud svedl do jedné třídy na gymnáziu, kde jsem si stále myslela, že je Robustní Roberta blbá vysoká kráva a ona že já jsem blbá malá kráva.

Náš láskyplný vztah se ovšem postupně vyvinul a přerostl v trvalý svazek, neboť jsme obě kromě malé a velké krávy začaly být i tlusté krávy, což nás přirozeně stmelilo. Postupem času se náš vztah přesunul na bázi hlubokého duševního souznění, které většinou spočívá v tom, že spolu pijeme skoro nadpřirozeně velké množství vína a jíme jídlo, které zaplňuje naše prázdné duše skoro stejně tak dobře jako naše vzájemná společnost, a probíráme, koho můžeme, nadáváme na život a hrozně si to užíváme.

Robustní Roberta byla první, komu jsem řekla o tomto blogu a ona mi řekla, že lidi rádi čtou o soukromí jiných, takže by to mohlo mít úspěch. Nejsem si jistá, jak často sem zavítá, protože má všechny situace, ze kterých pak udělám články, takřka v přímém přenose. (To je jedna z věcí, které ji dělají ještě obdivuhodnější než prostá skutečnost, že se se mnou kamarádí.)

Díky Robustní Robertě jsem si uvědomila, že nejhlubší duševní a životní souznění nevyžadují fyzickou lásku ani vášnivá vzplanutí jako v Romeovi a Julii, ale jen pořádnou dávku trpělivosti a humoru, se kterými se obě strany vypořádávají s tím, že ten druhý je naprostý idiot, ale zároveň prostě stojí za to s ním vydržet pro všechny ty úžasné chvíle společného smíchu, pomluv, stěžování si a spousty dalších věcí ještě k tomu (a pokud ne pro tohle všechno, tak alespoň pro to, že se pak společně můžou jeden druhému smát a přiznat si o tom pravdu).



Takže, Robustní Roberto, jestli tohle čteš, tak doufám, že mi za ta laskavá slova brzo dovalíš koláč, protože jinak bych ještě mohla zhubnout, což bychom nechtěly, neboť by se potom tukováha vychýlila na tvou stranu. A vážně, jestli tohle čteš, tak doufám, že víš, že jsi jedna z nejúžasnějších lidí, které jsem kdy potkala, a taky máš se mnou trpělivost, jakou nemůžu žádat snad ani od pana Božského, a vždycky když si začnu myslet, že mi neschnou vlasy proto, že je mám tak husté, tak mě zase uvedeš na pravou míru a taktně a s citem mě upozorníš, že jsem jen blbá tlustá kráva, která už dva týdny neviděla šampon.

A kdybys byla chlap, tak není pochyb o tom, že bys byla pan Božský, ale to je nám oběma už dlouho jasné, protože i můj táta moc dobře ví, že když jdeme spolu na ples, jsi to ty, kdo by si měl vzít oblek.

A tak, když budeme spolu zase úpět nad tím, jak jsme tlusté, ošklivé a nikdo nás nechce, protože jsme ještě k tomu strašné megery a moc jíme a pijeme moc vína, budou to jedny z nejlepších chvil, protože je budeme sdílet spolu. Sdílená radost, dvojnásobná radost, že ano!

Takže si važte svých Robustních Robert, pokud je máte. A zkuste se na chvíli zamyslet, jak skvělé to je, mít někoho, před kým už nemusíte předstírat, že jste normální. A s kým můžete řešit chlapy, sex a vlastně úplně všechno na světě a zapíjet to vínem. Právě díky tomu vím, že na světě existují vztahy, které se ani těm partnerským v jistých aspektech nikdy nevyrovnají. A měli bychom si jich vážit, protože v jistém smyslu se hledají ještě daleko hůř.

3 komentáře:

  1. Já jsem svoji Robustní Robertu našla až na výšce a zcela objektivně mi vzrostla kvalita života.

    OdpovědětVymazat
  2. Velice zábavné stránky :) líbí se mi jak píšeš.

    OdpovědětVymazat
  3. Moje Nerobusní Roberta se odstěhovala do jiného státu, což je na dvě věci, ale i tak jsme v téměř nepřetržitém kontaktu. :-)

    Zapamatovávám a půjčuji si následující velice trefnou polovinu věty, díky niž jsem se dobré dvě minuty při čtení řezala smíchy:

    "Nejhlubší duševní a životní souznění nevyžadují fyzickou lásku ani vášnivá vzplanutí jako v Romeovi a Julii, ale jen pořádnou dávku trpělivosti a humoru, se kterými se obě strany vypořádávají s tím, že ten druhý je naprostý idiot."

    OdpovědětVymazat