úterý 27. září 2016

Jak jsem se vrátila domů po dvou týdnech



Vracet se po domů, do vlastní postele, je vždycky nesmírná a nekonečná slast.
Ovšem pokud nezjistíte, že se z vašeho pokoje v době vaší nepřítomnosti nestal pokoj někoho jiného. U mě tedy konkrétně našich dvou malých inseminátorských psů, pánů Pandy a Čendy.

"No, víš, jednou jsem zapomněla otevřít a klukům se tak strašně stýskalo, že se tam hned zabydleli a já je prostě nemohla vyhnat!" vysvětlovala máma s omluvným výrazem, když jsem vešla do bytu a jako první mě přivítal chuchvalec chlupů, který průvan hnal před mýma nohama přesně jako symbol opuštěnosti a pustoty ve westernových filmech.
Že ale o symbol opuštěnosti a pustoty nešlo, jsem zjistila hned vzápětí, protože podobných chuchvalců leželo na koberci v mém pokoji tolik, že se téměř nedala zahlédnout jeho červená barva. S tím bych se ještě dokázala smířit, neboť jsem ještě nedávno v Ikee obdivovala huňatý koberec s vysokým vlasem a dokonce vyslovila přání ho vlastnit, ale idyla drahé pokrývky podlahy se roztříštila ve chvíli, kdy jsem na chlupy položila nohu a ony se k ní všechny přilepily. Jak jsem postupovala dál, začínala jsem mít nohy obalené chlupy jako yetti, což bylo opravdu podivně ironické vzhledem k tomu, že jsem si nohy akorát předešlý den holila.

Zamířila jsem tedy k posteli, abych na ní mohla na okamžik unaveně spočinout. Postel se ale taktéž proměnila a vzhledem k tomu, že moje deky, polštářky a prostěradlo byli zamíchány dohromady s další dávkou chlupů, bylo velmi těžké určit, kam si můžu sednout a kde se skrývá nějaká malá podvratná šelma, jelikož jakmile jsem se ke svému staropanenskému loži zadnicí přiblížila, ozvalo se z něj temné vrčení.

Skutečnost, že nemám kde spát, bych ještě překousla, ale když jsem se přiblížila ke skříni, přiběhla máma a s vyděšeným výrazem v obličeji mě varovala, že na skříň nesmím sahat, neboť je to jen a pouze území pana Pandy. "Víš, jak by byl potom smutnej, kdybys mu ho sebrala?" apelovala dál na moje city, až jsem se podvolila a souhlasila, že v době přítomnosti psů se notně okousaného šatníku ani nedotknu.

Po tomto šoku se podával oběd. Psi dostali krůtí maso omaštěné vývarem s čerstvě podušenou zeleninou a kuskusem. Já si našla okoralý krajíc chleba, na který jsem se ještě pamatovala ze dne svého odjezdu, a k tomu se pokusila ukrást alespoň kousek masa ze psí misky, což se mi nepovedlo, neboť oba incestníci už svou porci stihli pozřít a zase vyzvracet v rohu mého pokoje. Žvýkala jsem tedy svůj suchý chleba a snažila se radovat z maličkostí, třeba že vím, že tu hromadu kuskusu s masem za křeslem nemusím přisuzovat nějakým paranormálním jevům.

Když psi oběd znovu pozřeli, šťastně se šli věnovat incestu, takže jsem měla na chvíli klid na odpočinek, byť s divokým incestem za zády to taky nebylo úplně ono.

Aby toho nebylo málo, ve dveřích se objevila máma s kočárkem. Zatlačila slzičku nad tím, jak si "kluci krásně hrají" a přivezla kočárek blíž ke mně. Už jsem lapala po dechu, že je mi teprve dvacet, a skoro jsem se připravovala i na to, že jí oznámím, že jsem ještě panna a na to, aby mi pořizovala kočárek, tedy ještě opravdu, ale opravdu není vhodný čas, ale máma mi s novým dojetím oznámila, že si kočárek pořídila na psy a jestli se s nimi nechci jít projet.

Na jednu stranu jsem kvůli rodičům ráda, protože si prozíravě ze psů udělali svá vnoučata, a já už se tedy nemusím snažit přijít o panenství a udělat tak tedy první krok k vlastní rodině, protože moje vlastní smráďata by jistě nepůsobila při homosexuálním incestu tak roztomile.

7 komentářů:

  1. Ja se pos....Bomba clanek

    OdpovědětVymazat
  2. Skvelé, fakt som sa super nasmiala :D

    OdpovědětVymazat
  3. Miluju tvůj smysl pro humor :D Na každý tvůj nový článek se těším jak na Vánoce :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tvoje mama si to hezky zaridila, ted jeste, jak dlouho ji bude trvat, nez se smiri s tim, ze vnoucat se jen tak nedocka. Ta moje se s tim dosud uplne nevyporadala. Ac moji mladsi sourozenci uz dle mych informaci nepatri do nasich panenskych a panicovskych rad, s rodicovstvim to u nich vypada podobne beznadejne. A to mne bude 36, bratrovi je 34 a sestre 31, takze ve srovnani s nami ty mas jeste dost casu to zmenit ;)

    OdpovědětVymazat