čtvrtek 8. září 2016

Jak jsem píchla gumu



Poprvé v životě jsem píchla gumu. Bohudíky jenom u auta. Nebo, pro mého otce, možná i bohužel, protože prostý jev v podobě upuštěné pneumatiky v jeho očích vypadal jako hotová motoristická katastrofa na D1.
Bohužel jsem byla, jakožto prostá, automobilů neznalá žena, nucena požádat ho o výměnu pneumatiky. K mé smůle už byla tma, takže jsem ho musela následovat a držet mu baterku. Bohužel jsem tak nedokázala zabránit v proudu urážek, výčitek a polopravd, kterými mě, nadávaje na celý svět, zahrnul, když zvedal Charlottu na heveru. Těm bych se vyhnula jenom svou nepřítomností, takže se už nedalo nic dělat. Zapsala jsem si je tedy do žebříčku podle frekvence, s jakou je vykřikoval.

Suverénně nejčastěji se opakovalo: "To je proto, že jezdíš moc rychle!" K čemuž jako první dodal, že od maminky slyšel, že jsem jela sto čtyřicet na dálnici. Snažila jsem se mu připomenout, že máma si učurává strachy i v případě, že sedí v autě, které jede 55 km/h na silnici, kde je povolena devadesátka a zároveň se na ní nachází několik zatáček, za které není vidět, když se k nim blížíte, s čímž musel souhlasit, ale to mu nezabránilo v další litanii o tom, jak moc špatná a nebezpečná za volantem jsem, že jsem byla ráda, že mě nepřirovnal rovnou k Olze Hepnarové, na což jsem čekala tak dlouho, dokud mi nedošlo, že ji tedy nejspíš nezná.

Jeho další věta, která se četností držela hned za urážkami mých řidičských schopností, byla: "Zasranej krám!" Tohle obvykle pokračovalo sérií o tom, že to věděl, že auto starší pěti let by mělo jít do šrotu, na což jsem namítla, že ho chci vidět, jak si bude za pět let kupovat další auto, na což pro změnu neměl co říct on, takže se vrátil k bodu číslo jedna, neboť kdybych rychle nejezdila, nebyla by píchlá pneumatika ani na deset let starém autě.

"Tys musela najet na obrubník!"A ne, nedokázala jsem mu věrohodně vysvětlit, že ne, neboť kdyby ano, musela bych o tom přirozeně něco vědět a takovou událost zaznamenat. Když se, chtě nechtě, pustil myšlenky mé zběsilé jízdy na obrubník, začal rozvíjel teorii o ostnatém drátu, na který jsem jistě musela najet a minimálně na něm převrátit auto na bok, neboť, jak se ukázalo, jakýsi zářez se nacházel ze strany pneumatiky. Krátce na to, když už mu začaly docházet nové vzteklé průpovídky, začal vše točit zase dokola, aniž by vnímal moji obhajobu. Pak vztekle hodil pneumatiku do kufru, čímž se celá Charlotta roztřásla a z kufru upadl jakýsi kryt zavírání, a zařval: "Ten zasranej krám se celej rozpadá, protože jezdíš moc rychle!" Potom kopl do auta, zařval na mě: "Kdybys nenajížděla na obrubníky, tohle by se nestalo!" jako kdyby najíždění na obrubníky či dráty byla moje každodenní oblíbená kratochvíle, a zmizel v domě, čímž mě zanechal na temné ulici přímo pod jednou z lamp a napospas obličejům civících z oken.

Chvíli jsem čekala na potlesk za to večerní představení, protože středy jsou bez Ordinace v Růžové zahradě dost nudné, ale nepřišel, takže jsem usoudila, že i porota si nejspíš myslí, že jsem na ten obrubník najela, nebo se rovnou vydala přes zákopy opatřené ostnatými dráty a minovými poli, pletouc si deset let starou ("rozpadající se, zkurvenou zasranou, pojebanou, podělanou a ojetou") Fabii s tankem.

Odebrala jsem se tedy domů, pro tentokrát poražena neprůstřelnou argumentací svého otce a skutečností, že jsem skutečně na jeden obrubník najela, ale asi půl roku zpátky.
Že by mě dohnala moje špatná karma?.

4 komentáře:

  1. Karma je svině. Kamarád nedávno chladnokrevně zabil myš a stejný večer mu někdo ukradl peněženku :D Prostě karma. Doteď toho lituje! :D
    Nadávání tatínků je jak vidím všude stejný... :D A co za značku je tvoje Charlotte? :D

    OdpovědětVymazat
  2. otcové umí vždycky potěšit. I ten můj jinak flegmatický a spíše milý. Naštěstí nemám žádnou historku s autem, protože oon má starý řidičák a já žáddný řidičák nechci. Jinak by lidé museli řešit postapo. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj je většinou taky flegmatik, ale když se vytočí, tak ty jeho průpovídky fakt stojí za to :D

      Vymazat