středa 13. ledna 2016

Svědci Jehovovi s kosmetikou Mary Kay

Jak se přiblížil čas maturáku, bylo nutné začít řešit i líčení a účes. Líčení ke mně přišlo takřka samo, když mi kamarádka řekla, že ji oslovila nějaká slečna, která líčí, a nabídla jí slevu na dvě stě padesát korun. Tak jsem samozřejmě souhlasila a nakonec se k nám přidala ještě třetí kamarádka ze třídy. 



Když jsme přišly do salonu, ona kosmetička nás velmi familiárně pozdravila a okmžitě nabídla nám tykání. Říkejme jí třeba Mary. Byla mladá, udržovaná, ale tak klasicky maloměšťácky - krajkové tričko z New Yorkeru, kozačky na jehlovém podpatku a takovou tu třpytivou kuličku, která se prodává v každé pořádné vietnamské tržnici. Jelikož ještě měla u sebe klientku, posadila nás do vedlejší místnosti.


Když jsem kolem sebe viděla vystavené všemožné produkty značky Mary Kay, začala jsem mít zlé tušení. Jednou v tanečních jsem totiž vyhrála poukázku na kosmetické poradenství s paní, která právě Mary Kay distribuuovala. Šla jsem tam s mámou a té šikovné obchodnici se podařilo mámě vnutit sadu proti stárnutí za dva tisíce, jejíž objednávku naštěstí potom (přes e-mail, neboť naživo by to bylo nemožné) zrušila. Já jsem si u té ženy objednala make-up. Když jsem si ho šla vyzvednout, s cukrkandlovým úsměvem mi řekla: "A tady jsem ti přibalila ten štětec za tři sta padesát, o kterém jsme se bavily!" Ten štětec, o kterém se mezi řečí zmínila, že je dobré jím nanášet make-up. Zmínila. A teď ho tak hezky zabalila do celofánu, s make-upem ho svázala stužkou a do pytlíčku přidala vánoční koule a celé to zavázala ozdobnou stužkou. Takže to nešlo odmítnout, prostě nešlo.
Tudíž mám nejen tři roky make-up, který je sice dobrý, protože jsem tak světlá, že mi žádný z drogerie nesedí, a který si stále na kruhy pod očima nanáším prsty, ale ještě k tomu speciálně skosený štětec za tři sta padesát, který mi hezky lapá prach.

Takže jakmile jsem viděla Mary Kay, začalo mi docházet, co to asi bude. Mezi řečí jsem se kamarádky dotázala, jak se k té ženské vlastně dostala. Kamarádka se rozhlédla kolem a řekla, že seděla v kavárně se sestrou a bavily se o tom, že ji bude její sestra na ples nejspíš líčit. U vedlejšího stolu seděla Mary, která, jakmile zvětřila slovo "líčení", se vymrštila od stolu a vrazila kamarádce vizitku se slovy o množstevní slevě.

Když nás Mary pozvala do místnosti, začala ta pravá zábava jejími slovy: "Tak já se vám kouknu na pusinku, holky, jo?" Pak přišla blíž a přejela nám rukou po tváři. A pokračovala: "Tak a teď si odlíčíme pusinku, dobře? Mám tady tenhle odličovač, to je ale ten nejlepší, jaký jsem kdy měla, je tam silikon a pusinka je po něm tak jemňoučká!" Pokračovala dalšími přípravky na "pusinku" a přitom nás nezapomněla seznámit s tím, že měla jako náctiletá akné, že obličej nosíme každý den, že jí Mary Kay změnila život, a že kdybychom chtěly, můžeme si u ní cokoli koupit. Slovo "pusinka" přitom zaznělo tak v každé druhé větě.

"Holky, tak kdy máte v pátek čas?" dodala obratem. "První můžu vzít ve dvanáct, další v jednu, hodí se vám to?" Kamarádčin nepatrný pohyb hlavou si vyložila jako "samozřejmě, budeme ti za to líbat ruce a necháme tady všechny naše úspory" a už si nás psala. Když měla zapsaná naše jména v diáři, vzhlédla a nevinně se na nás zadívala: "Samozřejmě, když se vám to nebude líbit a budete chtít jinam, vůůůbec mi to nebude vadit, vůbec!"

"A máte nějaký výrobek Mary Kay?" zeptala se. Holky vrtěly hlavou, ale já jsem se přiznala ke svému make-upu a řekla jsem jí, že ho nepoužívám na celou pusinku, ale že si s ním pouze zakrývám kruhy pod očima. Mary mi věnovala pohled, který mě jasně označil za naprostého kacíře. "A tyhle výrobky jsou tak úžasné, vydrží vám šest až osm..." (já v duchu: let?) ".. měsíců."

Pak se ke mně obrátila: "A jak dlouho už ten make-up máš?" Na nic jsem nečekala a vyrazila ze sebe, že už ho nemám, nehledě na to, že jsem o něm mluvila a ve všech větách jsem použila přítomný čas. Jsem si jistá, že kdyby věděla, že už tři roky používám jeden make-up (a pořád ho používám, byť sporadicky, asi proto mi ještě nedošel), že když mi začne po roce vysychat oblíbená řasenka, snažím se ji vzkřísit kapkami do očí a že jediné, co používám častěji, je naprosto rozdrobený pudr od Dermacolu, dostala bych nejspíš čestnou pozvánku na nějaký workshop Mary Kay, kde by mě fanatické distributorky této značky upálily za kacířství.

Při líčení první kamarádky se řeč přenesla na "botičky" a "Deichmánka". Ona vizážistka také oplývala úžasnou schopností si všechno pochválit. "Teda, tohle je úžasný! Neskutečný, co ten make-up udělal! To je tak krásný na tý pusince! To ti tak rozjasnilo očíčka, jenom stříbrná linka, a ono to udělá TOLIK MOC, to by člověk nevěřil! Tobě to tak sluší, to je nádhera, takhle se mi to ještě nepovedlo! Takhle ještě nikdy nikdo nevypadal, nádhera!" prohlašovala celou dobu a nakonec to zakončila: "A na pusinu dáme červenou rtěnku, dobře?"
Takže ve dvanáct odpoledne bude líčit pusinu kamarádce, zafixuje jí to pudrem a samozřejmě, že jí to vydrží i do after party, proč se vůbec tak hloupě ptá, když je to kosmetikou Mary Kay? 

Pak přišla historka o tom, jak Mary strašně ráda paří. Jak nemohla uvěřit, když propařila celou noc, spařila se v tom vedru, a ráno se probudila a světe div se, zázračný make-up a šminky Mary Kay byli přesně na svém místě! A nezapomněla se pochlubit, že některým holkám vydrželo nalíčení od maturáku v pátek až do neděle. 

"A na ceně jsme se domlouvaly, že jo?" řekla, když už byla první kamarádka nalíčená. "Říkala jsem ti, že dvě stě padesát, že jo? Ale to bylo za zkoušku, samozřejmě tam máte slevu, takže za zkoušku to máte za dvě stě padesát a za make-up na ples za tři sta padesát, se slevou. Už vás mám v diáři, takže v pátek, dobře?"

Když jsme odešly, kamarádka řekla, že se jí neodvážila přiznat, že se odličuje vodou ze sprchy. Mimo to jsme si odnesly poznání, že v Maryině žargonu je "pusinka" celý obličej a pusu v pravém slova smyslu označuje slovo "pusina". Pak jsem také dostaly jednu jedinou vrstvu řasenky, všechny takřka to samé líčení (do nebes vychválené) složené z černých stínů přechazejících do šedé a každá s jemným nádechem barvy našich šatů, dvě maličké krabičky, kam nám vymáčkla "krémík", kterým se odlíčíme v pátek, ale krabičky chce vrátit, a já ještě rozkaz, abych si obočí udělala sama, za což jsem vlastně ráda. 

A aby toho nebylo málo, líčení za šest stovek zvládla ten večer udělat moje teta sestřenici za použití vatových tyčinek a stínů od Essence. 

Opravdu se bojím tam jít v den maturáku, protože mám doopravdický strach, co všechno by mi Mary ještě mohla vnutit. Mám dojem, že tam budu mít připravený zmíněný make-up (když už ho nemám), řadu proti vráskám a nabídku na botox. Nebo rovnou na koncil Mary Kay v případě, že by zjistila, jak moc velký kacíř jsem.

Když na mě totiž přišla řada s líčením, vyslechla jsem si, že se mi dělají vrásky kolem očí, že mám oči zapadlé a že moji hříšnou a kacířskou duši může spasit jedině kompletní řada produktů značky Mary Kay.

Tak si hezky užij maturák, devatenáctiletá panno se zapadlýma očima, vráskama, jednou vrstvou řasenky a očima jako černá panda!

9 komentářů:

  1. Moc hezky píšes. Jednou jsem se nechala nachytat na předváděcku MK. Zkusila jsem pár věcí a hned se osypala. Slečna se mi přesto snažila všechno vnutit! Na tvém místě na Mary kašlu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už je pozdě, má mě zapsanou v diáři na věčné časy :( :D Nezbývá, než se modlit :D

      Vymazat
  2. Hele, tak tam nechoď, takovej káče nenechávej zbytečně vydělat.
    Já jsem měla před maturákem podobnou zkušenost hned ve třech bodech.
    První byly na míru šitý šaty s kosticema v živůtku, do kterejch mi švadlena přece nebude všívat zip, protože by to bylo hnusný (při oblíkání praskly a spolužačka mi je pět minut před předtančením stehovala na těle) a který při vyzvednutí den před maturákem smrděly jak kdybych v nich slavila pálení čarodejnic, protože švadleně doma bouchly kamna. Pomiňme to, že jsem při prvním měření řekla, že se mi satén nelíbí a ona na mě jen protivně zavrčela, že z ničeho jinýho se šaty přece nešijou.
    Druhej pak účes, kdy jsem plaše přišla do slavného Matrixu s požadavkem na hladkej jednoduchej drdol v týle, na což kadeřnice štítivě prohlásila, že to je stařecký a hnusný a udělala mi hlavu plnou vyčesanejch vln posypanejch třpytkama.
    A třetí make-up v tom samým salónu, kde jsem si dovolila jen pípnout, že chci něco nenápadnýho bez souvislýho make-upu, protože se nikdy nelíčím a při odchodu jsem měla dojem, že se ze mě ty tři vrsty konzistentní omítky musí zákonitě začít loupat a že když mám obličej v barvě zralých pomerančů v kontrastu k bílýmu krku, není to přece v pořádku.
    Takže se nenech převézt jako já a pořádně jí to nandej, kuráže a zdravýho rozumu máš na to dost ;).

    OdpovědětVymazat
  3. Jejda, Mary Kay. To už je zlý slovo samo o sobě.
    Přítele sestřenka v tomhle jede taky. Pyšně o sobě rozhlašuje, že to není žádná kosmetička, ale KOSMETICKÁ PORADKYNĚ! (Fanouškovskou tránku na facebooku považujte za samozřejmou.) Sdílí samé příspěvky o tom, jak je ta jejich "komunita" neskutečně přátelská, za každý tvoje narozeniny, svátek, uprdnutí dostanou nějakou ultra supr krásnou růžovou kabelku/kosmetickou taštičku/deštníček. Samozřejmě s logem této nesmírné značky.
    Snažila se mě do toho uvrtat taky. Pod jejím velkým nátlakem jsem teda souhlasila s jedním sezením. Sešla jsem se s ní a ještě s její "nadřízenou". Když jsem vešla do bytu té "nadřízené", vypadal moc krásně a já si říkala, že takhle se přesně jednou chci mít. Pak mě ale zavedla do jedné místnosti - hotový sklad kosmetiky Mary Kay.
    Probíhalo to přesně jak říkáš - Vyčistili jsme si "pusinu" přípravkem nevýslovné hodnoty a kvality, pak samozřejmě naprosto bezkonkurenční make-up, včetně neviditelných stínů a naprosto nesedící tvářenky i rtěnky. Vypadala jsem jak šašek a i přítel se mi potom doma vysmál.
    Jakmile dokončily své dílo, chvilku jsme si povídaly. Bylo vidět, že se mě do toho jejich "businessu" snaží taky dostat. Musím říct, že chvilku jsem o tom i uvažovala, protože jsem se chtěla dozvědět něco o kosmetice a třeba si i něco přivydělat. Ale když na mě vybafly částku 6000 za jakýsi "Startovací kufřík", rychle jsem si to rozmyslela.
    Ještě předloni nebyla po Mary Kay nikde ani stopa. Alespoň u nás ve městě. Ale minulé léto se ten jejich stánek vetřel každý víkend do klubu, dokonce i na hudební festival!
    Michelle B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jinak startovací kufřík je za 2990,-a jsou tam přípravky v hodnotě 10000,-.Je to nezbytné na rozjezd, aby měla poradkyně co zkoušet a používat.

      Vymazat
  4. Holky každá máme jiné zkušenosti s MK, každá poradkyně je originál a jedině na zákazníci záleží zda se k ní vrátí či ne. Dle mne je líčení zmíněné Mary přes čáru, ale to je její věc. Nikdo vás k ničemu nenutí a je smutné, že máte špatnou zkušenost, byť je MK super. Díky.

    OdpovědětVymazat
  5. MK je fajn značka. Alespoň pro mě. Jsem v tomto pragmatická ženská, co se do MK registrovala po roce od prvního setkání s kosmetickou poradkyní (je to tak, balíček stojí 2990 Kč, hodnota cca 10 tis.). Poradkyně mě do ničeho nenutila. Ani já to teď nedělám. Možná právě proto mám už své zákaznice. Vše je o lidech, vše má své stinné a světlejší stránky...a je evidentní, že špatná reklama se šíří rychleji než ta dobrá.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj holky, článek jsem zhltla a také musím reagovat. Ja osobně i me okolí je se značkou Mary Kay velmi spokojeno. Používám přípravky rok a pleť se mi krasne vycistila. Navíc na mé mamce jsou výsledky mnohem lepsi, protoze se doteď o pleť nestarala. Zmizela ji spousta vrásek, začala se krasne líčit, okolí ji chválí jak ji to sluší a ona jen kvete :) za mě tedy určitě ano :) ale chápu, že přímý prodej je o lidech. At jsou výrobky skvěle jak chtějí, kdyz vám je někdo nutí, tak je to určitě špatne a vlastně je to i proti politice Mary Kay. Ja mam to štěstí, ze jsem natrefila na perfektní poradkyni, která mi vše vysvětlila a hlavně nic nenutila. Kdyz to shrnu, jsem rada ze me oslovila, protoze se diky peci o pleť cítím mnohem lépe. Mrzí me, ze ma někdo špatne zkušenosti, ale jak říkám, je to o lidech. Někdo ma holt špatný přístup a kazí jméno značce, někdo jde opačnou cestou, nic nevnucuje a naopak dokáže poradit. Za me tedy jeste jednou, Mary Kay rozhodne ano :) ja jsem moc spokojena a neměnila bych

    OdpovědětVymazat
  7. Tak tohle! Tohle byl naprosto dokonalej článek! Jak kdybych tam byla taky - ještě teď se směju:D Jsem ráda, že si mi okomentovala post na blogu a já díky tomu mohla najít Tvůj blog, pusinko:D Dle mého skromného názoru je MK novodobá sekta a tenhle článek odkonalost:)

    OdpovědětVymazat