neděle 24. ledna 2016

Můj první blízký kontakt s penisem


Život ze mě udělal nejen cynika, ale i pragmatičku. Vzhledem k tomu, že v mém okolí není ani jeden hezký kluk, který by o mě jevil zájem, a vlastně ani žádný hezký kluk, rozhodla jsem se během jednoho chlastacího večera vzít za vděk tím, co se mi nabídlo: a tím tím byl... nepříliš hezký spolužák, říkejme mu Burák, se kterým už jsem se jednou líbala.


Burák nebyl zrovna žádný král krásy. Měl světlé, řídké vlasy, masité rty a velký nos. Byl něco jako řízek v chlebu; všem okolo to většinou smrdí, ale pokud jste opilí a v náladě, tedy pokud si ten řízek zrovna vytáhnete vy sami, nijak vám to nevadí.

Ovšem cesty ehm... libida jsou nevyzpytatelné, a tak s ním něco měly už dvě holky od nás ze třídy a jedna s ním dokonce chodila  a přišla o panenství (ZA STŘÍZLIVA!). Ta první kamarádka si o něm myslí, že je prostě obyčejný, ale já jeho štěstí přičítám spíš tomu, že jsme všechny už poměrně frustrované, jelikož chodíme na osmiletý gympl a bavíme se takřka jenom s lidmi ze třídy, takže když se někdo chce fakt odvázat na nějaké akci, nemá celkem moc na výběr, protože picí house party a všechny možné akce podnikáme pořád v tom podobném složení. Takže to potom člověk vezme za vděk celkem vším.

Chvíli jsme se líbali, načež se Burák rozhodl podívat na Bonnie a Clyde (Clyde je taky holka - nebylo by divný mít prso kluka a holku?). To se mi ještě celkem líbilo, protože Bonnie a Clyde se skoro nikdy nikdo moc nevěnoval. Stejně pořád nechápu, co ti kluci na prsou vidí. Takové dva tukové polštáře (promiňte, Bonnie a Clyde) a kolik to udělá věcí. Když se jeho ruce začaly posouvat po mém břiše k lemu kalhot, řekla jsem si - proč ne? Musím na to jít prostě tak, že je to jenom zkouška, experiment, abych se připravila, až přijde někdo lepší, u koho na tom bude fakt záležet.

No, takže jsem ho nechala, aby si ohmatal mojí jeskyňku. (Jo, fakt to zní jak z nějaké pochybné harlequínky, ale lepší eufemismus jsem nevymyslela, fakt ne.) Samozřejmě jsem nebyla oholená. Protože, jak už jsem napsala, rozhodla jsem se začít pravidelně a pečlivě holit teprve, když budu mít kluka. Kdybych měla kluka, situace by samozřejmě byla jiná; mohla bych tušit, kdy dojde na věc, mohla bych se na to řádně připravit a upravit si zahrádku, prosekat si roští a tak. Takhle jsem tam dole měla porost, za který by se nemuselo stydět menší zvíře v zimním kožichu.

No, nejen, že mě to celkem bolelo, přestože se vůbec nedostal prsty někam daleko, což jenom potvrdilo to, co už jsem věděla, a to, že moje odpanění bude nejspíš fakt brutus, protože se obávám, že dostat se do mojí jeskyně bude docela výkon, tedy výkon hlavně pro mě, abych to vydržela.

A mimo to jsem musela myslet na to, na co všechno asi sahal, počínaje peněz, přes kliku od dveří baru, ze kterého jsme vyšli, konče kovového zábradlí nebo třeba psa, kterého možná pohladil, než šel za námi do té hospody. Všichni totiž víme, jak se přenáší všemožné nemoci a co všechno za potvory žije na rukách a tím pádem i na površích, kterých se dotýkají lidé.
Možná to bude znít divně, ale já jsem si vždycky představovala, že jestli budu něco takového provozovat, pošlu toho kluka nejdřív si umýt ruce. No, nebyla by to první představa, která se tak úplně neshodovala s realitou...

Nakonec to dopadlo tak, že jsem ho musela za tu ruku chytit a trochu ho navést ven, protože mě to fakt celkem bolelo. Nakonec jsem ho odehnala tak po minutě, protože to prostě nebylo dobré.



Když jsem se rozhodla v experimentu pokračovat a překonala svůj ostych a mírnou nevoli, zjistila jsem, že ho dotyčný má celkem malého. Sice nemám zrovna s čím porovnávat, ale když to dejme tomu porovnám třeba s banány, které si kupuju ke svačině, banán takovéhle velikosti by mě vskutku nezasytil. (Pomineme, že obvykle se dokážu zasytit tak svačinkou pro menšího mamauta a předpokládejme, že teď myslím naprosto normální svačinku, kterou si dopřává průměrná psychicky zdravá devatenáctiletá dívka, dobře?)

Tak jsem se rozhodla sáhnout si na tu podivnou věc. Takže jsem poprví v životě držela v ruce penis a přišlo mi to hrozně zvláštní. Asi jako kdybych držela... no, nějakýho fakt napruženého hada. S docela jemnou kůži, mimochodem. Fakt divný.  A vážně ne nadarmo se říká, že to někdo "drží jako panna vocas", protože moje ruka k tomu jaksi prostě nepasovala. Jednou jsem ho málem pěkně škrábla nehtem, pak jsem si málem vykloubila zápěstí a celkově to bylo celkem nepohodlné, ať už jsem ruku natočila, jak jsem chtěla.

Jakmile přišlo na ústní práce, vydržela jsem to zhruba tak dlouho, jako jsem nevydržela ty jeho ruční práce. Pak mě to krapet přestalo bavit, tak jsem se na to vykašlala, protože, přece jenom, jsem to pořád brala jako takovou zkoušku, nic, na čem by záleželo. Mimo to, jak jsem se dozvěděla od kamarádky, když se kluk opije, nejde to tak snadno. (No - věděly jste to?) Kdo by to byl řekl. No, každopádně jsem byla ráda, protože už jsem při tom opět přemýšlela čistě pragmaticky - tedy co bych udělala s výsledkem svého snažení, protože půlnoční svačinku si představuju trochu jinak a vzhledem k tomu, že už jsem penis viděla a dokonce si na něj sáhla, považovala jsem minimální znalosti, které by měla devatenáctiletá dívka o mužském pohlavním ústrojí mít, za dostatečné, takže jsem také už nepovažovala za nutné tu akci nějak prodlužovat a ještě pro toho pobudu něco dělat.

Nebyla jsem asi sama, kdo se cítil dost rozpačitě, protože za pár chvil jsem se zvedla a jala se odejít, aniž by se Burák pokusil mi něco říct. Rychle jsem ho doprovodila ke dveřím, přičemž jsem se na něj skoro ani nepodívala.

Jakmile jsem se vrátila domů, ihned jsem skočila do vany a v panice použila asi půlku intimního mýdla a snažila se nepředstavovat si, jak všelijak by se semeno, které ani nespatřilo světlo boží, mohlo dostat do jeskyně, aby ze mě udělalo druhou Pannu Marii. (Jo, i něco takového mě napadlo a děsilo stejně jako chlamydie, opar, AIDS a tak dále. Ne že by ten kluk měl nějaký extra divoký sexuální život nebo já důvod o tomhle všem přemýšlet, ale znáte to.) Sprchovala jsem se a sprchovala skoro půl hodiny.

Potom jsem vylezla ven, oblékla se do pyžama a podívala se na telefon. Bylo půl čtvrté ráno a já měla osmnáct zmeškaných hovorů. Všechny od Buráka, společně s jednou esemeskou, psanou kapitálkami. Burák totiž zůstal uvězněn mezi bezpečnostními a vchodovými dveřmi, které se na noc zamykají.

Rychle jsem na sebe naházela normální oblečení a šla mu dolů odemknout. Neklidně tam přešlapoval a mně moc nepřidalo to, že jsem měla v plánu se mu příštích pět let vyhýbat. Nedokázala jsem se na něj samým studem z představy toho, co jsme spolu před ani ne hodinou dělali, ani podívat. Rychle jsem tedy odemkla, vyhrkla pozdrav a zase utíkala nahoru do bezpečí svého staropanenského lože.

S Burákem jsem strávila ve třídě ještě půl roku do maturity a má mysl tento zážitek postupně vytěsnila tak, abych se na něj mohla dívat (ačkoli když předstírat, že dělá orální sex banánu, měla jsem trošku namále).

Každopádně mi tahle zkušenost dala důležitou lekci, která pro mě ve výsledku je ještě daleko důležitější než to, že si můžu říct, že jsem s někým tohle dělala. Totiž, já se vážně nechci s něčím spokojit jenom proto, že mě nikdo nechce. Nechci přijít o panenství v opilosti, nechci vzít za vděk klukem, který se mi vůbec nelíbí a kterému se nejspíš ani moc nelíbím já, jenom proto, že je to "z nouze ctnost". To radši budu panna navždycky.

Zkrátka je někdy  prostě důležitější vědět, co nechcete, než to, co chcete.

22 komentářů:

  1. Mně bylo cca 22, když jsem definitivně pochopila, že sice nevím, co chci, ale tutově vím, co nechci :-) Ale než jsem na to přišla, stálo mě to tříletý "vztah" s někým, koho jsem si postupně přestala úplně vážit, rok velice špatného manželství a rozvod. Takže - jsi na tom líp než jsem byla já :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně, že jsi na to přišla alespoň někdy, to se taky počítá :)

      Vymazat
  2. Myslím že s tím pravým k sobě budete pasovat jak rukavice na ruku :-) pryč s burákem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten pravej asi neexistuje :D ale pryč s Burákem, to naprosto souhlasí :D

      Vymazat
  3. To je taky hezky zacyklené. Pak toho chlapa budeš mít pár let a zase se přestaneš holit:p

    OdpovědětVymazat
  4. "Život ze mě udělal nejen cynika, ale i pragmatičku." Dále už jsem raději nepokračovala. Život sám o sobě z Tebe nic neudělá, Ty si sama si určuješ, kým jsi. :)
    Blog, který píše děvče neustále se ujišťující vlastní jedinečností. To už tu bylo. Promiň, ale nemá to nápad. Tvoje opovrhování sebe samé to taky nezachrání, to ani Tvůj rádoby cynický přístup, který má mít asi funkci humoru.. Nevím.
    Nechci Tě úplně demotivovat, nepíšeš až tak blbě, ale s veřejným popisem Tvých trapných pubertálních zkušeností díru do světa rozhodně neuděláš, každý na tomto světě zažil v životě něco podobného. Piš raději do bravíčka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ti za názor. Každý máme nějaký a já ti ho rozhodně neberu, ale vážně myslíš, že bych sem po tvém komentáři přestala? To si docela věříš, ne? Pro tebe to možná není nic, co bys chtěl/a číst, ale mě to baví. A nějaké čtenáře evidentně taky, a to mi bohatě stačí ;)

      Vymazat
    2. Škoda, plýtváš časem na něco bezúčelného, ale baví Tě to a to je hlavní. Třeba se z toho časem i něco vivine, jeden nikdy neví. :)
      Přeji hodně štěstí!

      Vymazat
    3. Co na to napsat... leda snad *vyvine ;)

      Vymazat
    4. A nemyslíš, že to je přesně ten důvod, proč má tenhle blog svou sledovanost, hádám že ne zrovna malou? Že si tohle každý z nás v nějaké podobě zažil/užil/přežil a teď na to při čtení se smíchem vzpomínáme? A že tolik dalších to právě prožívá a čtení je zbavuje pocitu, že jsou jediní "trpící?"
      Slečna píše čtivě a vtipně a docela hezky se vyjadřuje. Moc se mi líbí právě ta sebeironie. Točit se na absolutní pravdivosti spojení "Život ze mě udělal..." mi připadá vážně vtipné. Je to běžně používané knižní spojení a doslova to může brát jen blbec nebo suchar.
      A vůbec, co jsi čekala od blogu s názvem Poslední panna? Rozbor problémů třetího světa? Hlubokomyslnou poezii protkanou odkazy na nepochopené americké autory 17. století? Zasvěcené rady zaměřené na pěstování černých orchidejí? Ale ne, i tohle všechno už tu vlastně někdy bylo.
      Používání velkého písmena v zájmenu je už jen sladká tečka na závěr. Velké písmeno by mělo vyjadřovat tvou úctu k pisateli, tady je to ale v přímém rozporu s celkovým vyzněním textu. Působí tak spíš jako výsměch (podobně jako v diskuzích tak oblíbené oslovení kočičko nebo zlatíčko). Obecně si myslím, že používat velké písmeno v internetových diskuzích a komentářích blogů spadá do kategorie čirého pozérství.

      Vymazat
    5. Bravíčko už neexistuje.

      Vymazat
    6. Děkuju za podporu! :)
      A jo, že Bravíčko neexistuje, to mě fakt zklamalo. Říkala jsem si, že v devatenácti je akorát ten nejlepší čas tam poslat do poradny dotaz PROČ JSEM JEŠTĚ PANNA? Hádám, že bych se dozvěděla nějakou životní moudrost! :D

      Vymazat
  5. Jeskyňka, banán..panno, já tě tak ráda čtu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :D No jo, musela jsem si vymyslet nějakou eufemistickou teorii, aby mi na blog nechodili chlapi, co hledají porno... :D :D

      Vymazat
  6. Tyjo dobře ty. Hezky napsané a připomnělo mi to, jak jsem ráda, že už mám tohle všechno za sebou. GL na větší banány :P

    OdpovědětVymazat
  7. Ježiš, když si vzpomenu na sebe - taky mě dostalo jak to maj tam dole jemný a už úplně chápu tvojí brutální deflorační vidinu. Holt je vždycky dobrý mít po ruce tak tunu lubrikantu a nějak se to tam narve. Jiná věc je, když tě bude fakt ale fakt rajcovat. To půjde samo a na gel ani nevzpomeneš.

    OdpovědětVymazat
  8. tak to bych nedala, nechat se ochmatávat někym ke komu nemám žádný vztah a ani se mi nelíbí... a co kluci vidí na prsou to nevím, já na nich vidím třeba to že se mi líbí vzhledově, jsou příjemné na dotek, a taky příjemně citlivé... :) Tobě se ženská prsa nelíbí ? nebo alespoň ty tvoje ? :)

    OdpovědětVymazat
  9. Ako tak čítam, tak vlastne už veľmi panna nie si. Možno som puritánka, ale zmienené aktivity by som totiž bez váhania zaradila do kategórie sex. A prekvapuje ma to. Ja som žila v tom, že kto sa dostane s opačným pohlavím na popisovanú úroveň, ten už má aj pohlavný styk takmer istý a príde vo veľmi blízkej dobe (väčšinou hneď po tejto predohre). Ja som v tvojom veku bola panenská absolútne, ešte nikdy som nedržala chlapca za ruku, ani... za nič iné. :D

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj. Nerad píši anonymní komentáře, ale jelikož nemám žádný profil z políčka "Komentovat jako" tak mě nic jiného nezbývá. (Ale třeba ti někdy napíšu mail...) Každopádně, zatím jsem od tebe přečetl 2 (slovy dva) články a krom toho, že se to strašně moc dobře čte, tak mi přijde že se opravdu zbytečně moc podceňuješ. Hlavu vzhůru. Jsi skvělá a strčíš 98% "nepann" do kapsy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuju za komentář :) Jméno lze napsat, když zvolíš "Odpovědět jako - Název/adresa URL", tam stačí zadat jméno. Asi to tak vypadá, že se podceňuji, zejména u těchhle starších článků je to i pravda; začínala jsem tenhle blog psát jako osmnáctiletá holka bez sebevědomí, která byla naštvaná na sebe za to, jaká je, a na celý život, že to vůbec dopustil. Za ty dva roky jsem ušla dlouhou cestu k sebelásce, a řekla bych, že za to vděčím i tomuhle blogu :)

      Vymazat
  11. Já jsem poprvé s klukem prožila panenské obavy, když jsme byli v kině a on mi vzal nejdřív za ruku a pak mi položil ruku na koleno. Cítila jsem trochu vzrušení a trochu obavy. On sunul ruku pomalu výš a hladil mi přitom stehno, až jsem cítila jak se mi dostal ke kalhotkám a jak mi hladí kundičku. To už jsem byla dost vzrušená a cítila jsem jak mi teče šťávička z mojí panenské buchtičky. On asi ucítil přes kalhotky to mokro a najednou vklouznul rukou přes gumu kalhotek na mou už dost chlupatou píču. Hladil mi po bobrovi a pak jsem cítila jak mi strčil prst na krajíček kundičky. Horší bylo, že mi nahmatal poštěváček a hladil ho až jsem už doopravdy cítila velké rozrajcování a z kundy mi teklo proudem. Pak vzal mojí ruku a strčil jí rozepnutým poklopcem pod trenky a měla jsem prvně v ruce mužského čůráka. Byl hrozně velký a tvrdý. Šeptal mi, abych mu ho pohonila, tak jsem mu zkusila přetahovat předkožku přes žaluda a zpět. Najednou mu v něm začalo jakoby škubat a za chvilku začal hrozně moc stříkat. Měla jsem ruku samé semeno a on plné trenky. Ruku jsem si otřela kapesníkem, ale on si nacpal čurák do trenek a zapnul poklopec. Pak film skončil a šli jsem domů

    OdpovědětVymazat