úterý 22. září 2015

Jak se to mělo s Frankiem dál aneb zase jsem se parádně ztrapnila

Poté, co Frankie zrušil dvě schůzky, jsme se nakonec domluvili i na třetí. V den schůzky už jsem byla značně skeptičtější než předtím, ale spíš už jsem předpokládala, že to konečně vyjde. Přece jenom, zrušit schůzku jednou, když musíte někam odvézt rodiče, je ještě OK. Zrušit ji podruhé už je horší. Ale potřetí? To podle mě značí jistou neúctu k tomu druhému člověku, jakýsi nezájem. No, a hádejte, co se stalo...

Kromě Facebookového generátoru jsem našla i
 generátor na konverzaci. Je to boží, až na to, že nemám iPhone :/ :D

Bože, no za to bych ho fakt zabila. Drobné zdržení! A já jsem jako co? Jako nějaký hovno, který bude skákat, jak si on pískne? Nasrat. Abych vám nelhala, tak mi zrovna dvakrát lehko u srdce nebylo. Jenom potvrdilo, že jsem vážně prokletá, protože tohle se ostatním snad nikdy nestane. A pak jsem si taky připadala jenom jako kašpárek, o kterým automaticky předpokládá, že půjde, až se mu to bude hodit. 

Rozhodla jsem se tedy, že až napíše příště, pošlu ho někam. (Jenom možná, možná, kdyby se hodně snažil...) 

Jenže.

Osud se mi zase vysmál přímo do obličeje.

V pátek jsme se vydali s kamarádkami do místního klubu, protože hrála skupina, kterou zná skoro celá naše škola a chození na tyhle akce je něco jako náš školní sport. Koupily jsem si víno, vypily ho, a pak se vydali do víru zábavy.

Příjemně posílená vínem jsem byla družná a přátelská, smála se s kamarády, tancovala, prostě jsem si to užívala. Protože v klubu byla skoro celá naše třída, neměla jsem o lidi nouzi. Jenže. Jakmile jsme přišly, objevil se Evžen. Bylo to asi tři dny po tom, co jsem od něj dostala kytku (a dva dny potom, co mi Frankie zrušil randíčko), takže mi ho bylo trochu líto, když jsem ho tam tak viděla. Tak mě nenapadlo nic lepšího, než popadnout kamarádku, kterou taky uháněl, a předstírat, že jsme lesby. Vesele jsem kamarádku vzala kolem ramen a křikla na Evžena: "Chtěla jsem ti představit svojí holku! Mě to mrzí, že jsem s tebou nechtěla chodit, ale já jsem prostě začala chodit tady s Evčou!" Nebožáček Evžen na to kýval hlavou a ubezpečil nás, že proti lesbám nic nemá. V tu chvíli jsem si byla jistá, že to hrajeme náramně přesvědčivě, ale vzhledem k tomu, že jsme si nedaly víc než pusu na tvář, nám to ale nikdo nevěřil. (Včetně Evžena, jak se nakonec ukázalo.)

Po dalším pivu už mi bylo všechno jedno. Pogovala jsem, bavila se. JENŽE! Tady se mi osud začal smát, to se vsadím. Hádejte, kdo tam přišel! 

Frankie.



Můžu vám říct, že přirovnání k Frankensteinově monstru je vcelku na místě. Samozřejmě je drobnější a menší, a taky hezčí, ale ta podoba tam prostě je. Má totiž hrb, trochu odstátý uši a tmavý vlasy. (Ale žádný šrouby z něj netrčí. Teda rozhodně ne na mě...) Ovšem je evidentně o dost společenštější a společensky vytíženější než já. A jo, musím přiznat, že má něco do sebe, protože se mi fakt líbil (nebo mi k tomu pomohl alkohol? :D).

Nevím, jestli si mě taky všiml, nebo ne, každopádně jsem se musela odhodlat já a jít ho oslovit. Normálně bych se zdráhala daleko víc, ale protože jsem byla posilněná alkoholem, podařilo se mi sebrat odvahu docela rychle a vůbec jsem ji nemusela škrábat odněkud ze dna svojí vnitřní nádoby na odvahu, jak by tomu bylo za střízliva. 

Takže jsem Frankiemu zaťukala na rameno a... začalo to celkem nevinně: "Děláš si ze mě srandu, sakra?" Vážně jsem chtěla vědět, co to mělo znamenat, že mi to zase zrušil. Bohužel si už skoro nepamatuju, co mi na to vlastně řekl. Koukal na mě ale trochu zvláštně, protože jsem byla rozcuchaná, moje ofina se změnila na přehazovačku (né že bych měla pleš, ale moje ofina prostě nějak nevěděla, kam se vrtnout), chvíli předtím jsem kouřila a kouř se mi dostal do očí, takže jsem měla rozmazané linky a řasenku (jak jsem zjistila až potom), k tomu si přičtěte taková ta opilecky šílená očička, a mimo to jsem držela cigaretu (a on nekouří). Ve druhé ruce jsem držela svou flašku vody, protože jsem už mínila střízlivět. Jo, abych nezapomněla, ještě jsem musela pečlivě artikulovat, protože už se mi trochu motala slova... 

Aby katastrofa byla dokonalá, snažila jsem se z něj vymámit odpověď, co po mně teda chce. Pak jsem se ho zeptala, jestli mě alespoň pozve jako omluvu na pivo, což odmítl s tím, že nemá peníze. Pak jsem pokračovala v rychlodotazníku a ptala se, jestli kouří. Někdo určitě moc dobře víte, že kouření dokáže docela sblížit (i když to není žádná hezká věc). Nekouří. 

A pak jsem se s ním snažila vyměnit svou vodu za jeho pivo. To se kupodivu povedlo. Vodu nechtěl, ale přenechal mi svůj kelímek piva. Takže jsem celá šťastná pila jeho pivo, a vůbec mi v tu chvíli nedošlo, jak moc hezky jsem potvrdila to, že jsem alkoholička. Ale jak jsem byla šťastná, že mám pivo!

No a pak to šlo do finále. 

"Hele, víš, já o tobě vlastně nic nevím! Vlastně jenom tři věci!" oznámila jsem mu vesele. 

"Ta první: že jsi chodil o rok vejš." Jo, tohle bylo ještě celkem ok. Fajn. Pak jsem mu prozradila, že znám jeho přezdívku (kterou se taky nikterak netajil) a ta třetí? Rozhodla jsem se dělat tajemnou. "No.. to bych asi neměla říkat, fakt..." To už jsem se smála, protože mi to přišlo strašně vtipný. Smála jsem se tomu i s kamarádkou, která mě varovala, že tohle bych asi před ním vážně říkat neměla. Jenže... No... 

"Tak co je ta třetí věc?"

"Tak ta třetí věc je ta, že tvoje o rok mladší sestřenice přišla o panenství dřív než ty!"



Není divu, že se Frankie potom rychle ztratil. A když jsem ho zase potkala, oznámil, že musí už domů, protože ráno brzo vstává. A... asi vás nepřekvapuje, že už nenapsal. I předtím mi tedy psal dost sporadicky, ale po tomhle dost pochybuju, že napíše ještě kdy. Mimo to, ani vlastně nevím jistě, že o panictví kdy přišel. Jestli ne, tak ho fakt lituju, ale může ho alespoň těšit, že si to myslím.

Když Frankie odešel, přimotal se ke mně Evžen a ublíženě nalomeným hláskem mi zařval do ucha: "Jestli něco fakt nemůžu vystát, tak je to KŘIVDA!" A zmizel v davu. 

Takže jsem domů šla se smutkem, že se ke mně Frankie choval ne vyloženě odtažitě, ale úplně sdružně taky ne, a že Evžen (lovec žen) nezná význam slova křivda, přestože si hraje na poetu a spisovatele, protože to, že ho nechci a že předstírám, že mám holku, se za křivdu vážně považovat nedá. 

Smutné na tom je, že by se mi Frankie fakt líbil. Jenže přece není normální, že mi třikrát zruší schůzku. A není normální mu vyklopit, že mi jeho sestřenice jednou skutečně řekla, že byl naštvanej, protože o to přišla dřív než on. 

A jsem si jistá, že když mě tam nahoře posílali do života, pasovali mě na dvorního kašpárka. (A rozhodně ne na Frankesteinovu nevěstu. Na to mi chybí ten Frankenstein... :D) 
Jenom škoda, že by se mi tak hrozně líbil!


Doufám, že jste se dnešním delším článkem prokousali. Stalo se vám taky někdy, že jste v opilé náladě řekli víc, než jste chtěli?

Vaše PP.

10 komentářů:

  1. Alkohol je svině, taky s ním mám vlastní zkušenosti :D

    http://ili-libertad.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  2. Jéééjda tak to je opravdu blbý :D Naštěstí já jsem nikdy nic takového v opilecké náladě neřekla → nebo o tom spíš nevím :D

    SweetElis

    OdpovědětVymazat
  3. Fuh no alkohol je na nič...s tým clovek vo väčšine vzdy nieco pokazí :D a potom by sa najradsej zakopal od hanby pod zem :)

    http://renkaartandlife.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  4. Jooo taky už jsem tolikrát řekla/provedla něco, co bych normálně něudělala (Díky ti, alkohole!) .. ale zase jak jsem někde kdysi četla "Žádná dobrá historka nezačíná slovy: To když jsme tenkrát jedli salát.." :D
    Jen je škoda, že jsi nedostala svého Frankensteina!
    Michelle B :)

    OdpovědětVymazat
  5. Velmi vtipná situace :) Alkohol je fakt svině, taky mi párkrát "pomohl" k zábavným situacím :))

    OdpovědětVymazat
  6. Odpovědi
    1. Kdyby sis přečetl ALESPOŇ nápis pod tím obrázkem, věděl bys ;)

      Vymazat
  7. Třeba opravdu nemohl, vždyť napsal, že další den může. ;) Nakonec jsi to zazdila zas ty.
    Ale bylo to opět napsané moc vtipně, strašně mi to připomíná styl ČILICHILI, akorát bez pravopisných chyb. :D A Napíšeš další články "Proč jsem panna"? Ten měl bavil nejvíc.

    OdpovědětVymazat
  8. Zase raz som sa pobavila pri čítaní tvojho článku ahaha :D najlepšia tá fotka, keď sa objavil Frankie, som skoro opľula monitor :DDDDDD
    Bože ale.... :D ja ani neviem čo na to povedať :D ako sa to ďalej vyvinulo, ak sa to nejak vyvinulo teda?! :D
    -M.

    OdpovědětVymazat
  9. Super příběh.

    A jak píší už mnozí přede mnou, alkohol je svině. Doteď mi občas "kamarádi" vypráví, co jsem občas dělal a hlavně o poslední koledě, na kterou jsem s nimi jel a to už je to víc než 10 let. To je taky důvod, proč už skoro nepiji. Tím myslím alkohol, vody piji dost a poslední roky i čaje. A i tam jsou občas vtipné historky, jen to lidé dělají při lepším vědomí :D Abych se ztrapnil, nepotřebuji se k tomu opít, to umím docela dobře i za střízliva. Občas si myslím, že bych měl chodit s roubíkem, abych neříkal ty blbosti :D

    Jak se to vyvíjí s Frankiem? Něco nového nebo někdo nový?

    OdpovědětVymazat