sobota 22. srpna 2015

Jak jsem ze sebe udělala alkoholičku

V každém městě je asi jedna takováhle hospoda. I když jste tam třeba nebyli, asi si to umíte představit, protože to je jedna z věcí, které jsou tak typicky maloměšťácky české, až to bolí. 

Hospoda je blíže nespecifikované velikosti. Je úplně jedno, jestli je to malá krčma nebo větší podnik. Tak jako tak je to tam zaplivané, u stěny hraje televize zapnutá na kanálu se sportem, výčepní jsou postarší oplzlí chlápci a leze jim zadek a břicho z kalhot. Chodí tam místní štamgasti pochybného vzezření, ale i rodinky s dětmi, takové ty hnusné rodinky, kdy je otec každý večer v hospodě, matka odešla z prvního ročníku střední, oba mají několik tetování, nejlépe "never don't give up" nebo Playboye, a k tomu mají na krku dva nebo tři fakany, které berou do hospody s sebou, protože jim to přijde normální. Pak se tam taky nachází dva nebo tři páry kamarádů, obvykle v montérkách, s řídkými vlasy, a když si zapálí trávu, nikomu to nevadí, včetně těch dětí.


Tak takováhle hospoda u nás je přímo za školou, kam chodím. Výhoda ovšem je, že jsou před ní dřevěné lavice a stoly, někdy dokonce i slunečníky. A taky levné pivo, což se študákům vždycky hodí, že. A mimo to si můžete pivo odnést ven a nikdo vás nenahání a nekontroluje, takže můžete jíst svoje jídlo, řešit svoje věci a v klidu si tam posedět třeba celé odpoledne. 

Já jsem onu hospodu navštívila všehovšudy asi třikrát, minulé léto. Líbilo se nám právě to posezení. Nebylo to ani moc zaplivané, prostě normální dřevěné lavice a stoly, navíc kousek od silnice, takže to ani až tak moc nezavánělo pochybným pajzelm, pokud jste nechtěli sedět vevnitř.

No, a jednoho krásného dne se stal zázrak; napsal mi KLUK. O rok starší, letos maturoval. Hádám, že předloni bych ho asi odmítla, ale teď jsem po něm skočila jako pes po kosti. Navíc vypadal, že je v pohodě, tak jsem se to rozhodla zkusit. No, jak jsem to napsala, to zní hrozně, co? Tak jinak; on je úplně normální a v pohodě. Asi jako já. Předloni bych ho odmítla proto, že jsem se pořád tak úplně nezbavila svých představ o ideálním samci. Takže asi takhle.

Chvíli jsme si psali a všechno bylo OK. Pak navrhl, že to můžeme probrat i naživo. Zeptala jsem se, jestli zajdem na pivo, načež on překvapeně zareagoval: "Jak víš, že piju pivo?" Odpověděla jsem: "Tak to pije asi každej, ne?" - Taková souhra, to vypadalo docela slibně. (Máme toho TOLIK společného, můžeme se spolu vyspat?!) Pak jsme se tedy začali domlouvat na tom, kam půjdeme. Napsal, ať něco navrhnu sama. Já, která jsem ze sebe chtěla udělat velkou holku a znalkyni, jsem navrhla jednu hospodu, o které jsem slyšela od kamarádky. Napsal, že tam byl jenom jednou. Pak jsem navrhla, že bychom mohli jít do výše zmíněného lokálu, říkejme mu třeba U Pivsona.

Já: U Pivsona maj pivo za lidový ceny, co jít tam? :D 

Rozumějte: chtěla jsem si prostě koupit někde pivo. Prostě pivo. A sednout si ven. Prostě ven. Aniž by nás otravovala obsluha. U Pivsona jsem byla naposledy vloni, a ten večer se mi to zdálo jako skvělý nápad, abych mu ukázala, že nejsem žádná fajnovka a nepotřebuju kafíčko a dortíček, ale že mi stačí jenom to pivo.

"U Pivsona?" reagoval na Fuckbooku on, "tam choděj docela samý ochlastové, ne? Tam jsem nikdy nebyl. Ne, že by mi to vadilo tam jít, je to na tobě."

Schůzka nakonec nevyšla. Sice jsme se nakonec domluvili jenom na tom, že mě půjde doprovodit na brigádu, ale mám takovej fakt blbej pocit, že si od mého návrhu asi k Pivsonovi zašel. A nejspíš tam potkal asi tak tohle:

1. Minimálně čtyři sádelnaté zadky vylézající z nepadnoucích džínsů (mužské i ženské)

2. Minimálně dvě rodiny s malými dětmi, z nichž jedno čůralo přímo na pařez mezi stoly a pak se tam promenádovalo nahé (true story), prostě takové ty typy, co chodí do Výměny manželek, bydlí v bytě 2 + 1 se třemi dětmi, berou minimální mzdu, nakupují hadry jenom u vietnamců, vadí jim, když dostanou v masně o deko salámu navíc, a je to na nich vidět na první pohled

3. Minimálně jednoho bezdomovce

4. Partu dělníků pochybného původu platící hrstí drobných

A pak mu vysvětlujte, že si do hospody zajdete jenom občas a to jenom proto, že tam jdou vaši kamarádi...

1 komentář:

  1. :DD holka ty mě dostáváš! to já jsem přesně ta dámička s tím dortíčkem a kafíčkem a taky s tím neslavím žádný úspěchy, vždycky nakonec něco zvrtám! :D

    OdpovědětVymazat