pondělí 31. srpna 2015

Frankie a dvě zrušené schůzky

I přesto, že jsem ze sebe udělala alkoholičku, onen pán na mě nezanevřel! (Mimochodem, abych mu nemusela říkat "onen pán", dám mu pro svoje účely přezdívku. Kamarádka o něm prohlásila, že vypadá trochu jako Frankenstainovo monstrum. Bude to tedy Frankie :D) No prostě. Frankie na mě nezanevřel, jupí! Akorát já, jak už to bývá, zase se to všechno posralo...




Nejdřív vám ale musím vyprávět, jak jsme se měli sejít poprvé, někdy začátkem srpna. Protože měl tou dobou odjíždět a já neměla moc času, domluvili jsme se, že mě půjde doprovodit na oslavu narozenin jedné mojí kamarádky. To ráno jsem se cítila docela dobře. Obočí se mi povedlo přímo nádherně (rozumějte: obě moje obočí vypadala stejně), stejně tak se mi povedlo se namalovat. Oblečení jsem promýšlela a nakonec jsem si vzala sukni a černé tílko, aby to nevypadalo, že jsem se nějak moc snažila, že jo. Nádhera. Vypadala jsem na svoje poměry fakt dobře.

A pak najednou pípne zpráva, že se moc omlouvá, ale že to nestihne, protože musí vyzvednout rodiče na letišti... AAAGGGRRRRH!!!

Ani si neumíte představit, jak mi v tu chvíli bylo! Bušit hlavou do zdi by bylo málo. No co, stejně to tak bylo nejspíš lepší... Nejvíc smutno mi ale bylo, když se na mě jedna moje kamarádka na oslavě podívala a řekla: "Poslední, tobě to hrozně sluší! Ty jsi nějak hrozně hezká poslední dobou!"

AAAGGGRRRRH!!!

Jenže to nebylo kvůli vám!



Další můj trapas s Frankiem se konal asi o dva týdny později. To jsme takhle šli s kamarády do hospody (ehm... ale já fakt nejsem alkoholička! Jenom mám ráda pivo.) a ve víru konverzace jsem se otočila a všimla si, kdo skoro vešel na zahrádku. Tomu říkám zasraná náhoda! Tohle se fakt musí stát zrovna mně. 



Každopádně ho to nejspíš neodradilo, protože mi ten večer napsal, jestli se nechci sejít v té samé hospodě, když už jsme se tam dneska viděli. Napsala jsem, že jo, ale že jdu do práce. Tak napsal, že mě vyzvedne.

Ráno jsem přemýšlela, co si vezmu na sebe. Znáte takové to oblečení, do kterého jste se zamilovaly na první pohled? Takové ty kousky, které mají prostě něco do sebe a vy víte, že se v nich budete cítit skvěle. A přesně takový byl pro mě jeden svetřík, který mi koupila máma k narozeninám. Je asi tak kousek pod pas, takže k džínám s vysokým pasem úplně ideální. Má květovaný vzor, jemnou látku a spodek je zakončený krajkou. Je vážně moc krásný a já jsem ho ještě neměla na sobě. Říkala jsem si, že je to tak akorát: přece jenom, jdu nejdřív do práce, večer může být zima, takže to bude fakt nejlepší.

Jenže. Bylo mi jasný, že se to nemusí povést. Měla jsem takový ten pocit, že když se na to těším, nejspíš to zase nevyjde. A věděla jsem, že kdybych šla do práce v tom svetříku a pak to nevyšlo, bylo by mi hodně smutno. Hodně, hodně moc.

Takže jsem si vzala pracovní tričko, svetr složila do kabelky a šla.

Když jsem šla po pěti hodinách na pauzu, v mobilu jsem měla esemesku, že se nechce vymlouvat, tak napíše rovnou, že musí někam na oslavu a že si to včera neuvědomil.

Bože, mně bylo fakt děsně. Už jenom to, že jsem si s sebou do práce táhla kosmetickou tašku a voňavku, už jenom to, že jsem se snažila a hlavně to, že jsem se těšila a dělala si naděje.

Každopádně mě tak nějak smutně potěšila moje prozíravost. Buďto mám dar věštit budoucnost, nebo jsem prokletá a vím to, takže se na to můžu připravit. Spíš ale ta druhá možnost...

Když jsem se vrátila v osm domů a vytáhla z kabelky svůj svetřík, bylo mi vážně hodně, hodně smutno. To si člověk potom říká, že mu to prostě asi není souzeno. Možná právě proto, že si to tak moc přeje.

A pak jsem to posrala totálně. Když jsme se s kamarádkou opily (den předtím, než jsem skoro zvracela v buse), nenapadlo mě ve dvanáct nic lepšího, než mu napsat. To určitě taky znáte, co? Takovéhle opilecké nápady jsou fakt nejlepší.

Takže píšu: Máš poslední šanci.

Kupodivu odepsal asi za dvě minuty: Zejtra jsem celej den pryč, ale pak bych ti mohl

Tohle nás docela pobavilo. Když jsem se ve dvě vrátila domů, měla jsem zprávu, že mu došel kredit, ale že je do devíti pryč a pak mi může zavolat. Já jsem odepsala, že jsem taky pryč, ale že jedu k zubaři, ale v pět bych měla být hotová. Tohle jsem si pak vyčítala: proč jsem mu to psala? Co když si myslel, že si myslím, že tam nemá co na práci a chce se se mnou sejít? Ach Bože. 

A... ano. Už nenapsal. 

O dva dny později jsem napsala zase já: Tohle už začíná bejt fakt trapný :D Připadám si jako dement. Tak mi řekni, jestli se teda sejdeme, nebo na to kašlem.

A.. ano, ani na tohle mi neodepsal.

Paradoxně si připadám jako stíhačka, ačkoli mi napsal jako první. A připadám si jako dement. A jako totálně prokletá a zoufalá holka. Ach jo... A to se mi ani tak nelíbil: prostě jsem jako pes skočila po první kosti, co mi hodili. Jenže jsem postupem času získala pocit, že je vážně fajn a mohlo by se mi s ním dobře povídat. A tak jsem se na to asi tak nějak upnula. Na tu představu, že to není kluk, co mě líbá v opilosti a bere jako úlet, stejně jako já jeho. Na to, že je to po strašně dlouhé době první kluk, co by mě chtěl vážně poznat. A taky protože... já totiž nic jinýho nechci.

P. S. Pokud se to dál nějak vyvine, dám vám samozřejmě vědět! Pořád doufám! Pořád!
P. P. S.: Tohle bylo nějak moc vážný, co? Nebojte, příště to napravím! 

4 komentáře:

  1. Nějak nevím, proč by sis měla připadat jako stíhačka :) Přeci, kdyby neměl zájem, proč by se vůbec namáhal psát, že nemá čas? :D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle fakt miluju :D Když kluk pořád plánuje, pořád něco navrhuje, ale nakonec to vždycky zruší :D achjo

    Ili Libertad

    OdpovědětVymazat
  3. ja ti poviem, že keby chce, tak napíše. nechcem byť zlá, ale keď nie je ochotný počkať kým sa vám normálne nepodarí stretnúť, tak asi len vymýšľal a možno to ani tak nemyslel vážne. a myslím, že je slušnosť aspoň odpísať... jedine že by fakt nemal kredit. dúfam, že to bolo z jeho strany len nejaké nedorozumenie, a keď nie, tak kašli na neho, ten pravý príde keď to najmenej čakáš. a hlavne keď ho nehľadáš :)

    OdpovědětVymazat
  4. Keby chcel, tak by si čas urobil a nevyhováral by sa iba ...ale mozno naozaj to bolo iba zle naplánované a nepremyslené z jeho strany :) nevadí ...nabudúce sa to snáď podarí :)


    http://renkaartandlife.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat