pátek 17. července 2015

Poslední panna?!

Ahoj! Chtěla bych se vám trochu představit. Vzhledem k zaměření blogu jsem se rozhodla zůstat v anonymitě, takže logicky nepublikuji své pravé jméno. Můžete mi ale říkat prostě nomen omen přezdívkou Poslední Panna. Jsem ve druhém ročníku na univerzitě, je mi jednadvacet a jsem panna. A vážně si někdy připadám jako poslední.

S přibývajícím věkem (ano tenhle obrat zní přesně tak starosvětsky, jak jsem si přála) si víc a víc uvědomuji, že moje panenství není prokletí, jak jsem si kdysi myslela, že to není známka toho, že jsem ošklivá a méněcenná, ale že je to dar. Že mě naučilo vážit si sebe sama, svého těla a ukázalo mi, že není těžké se s někým vyspat; že těžké je najít někoho, s kým se budu chtít milovat.

Tolik asi k ušlechtilým a velkým ideálům. Než se objeví pan Božský, který bude hoden vymést pavučiny z mojí panenské blány a žít se mnou šťastně až do smrti, užívám si konfrontace s nejpodivnějšími exempláři mužského pohlaví a píšu o nich v surové a nepřikrášlené podobě s dávkou ironie a sarkasmu.

Moje motto zní, že nic není tak zlé, pokud se dokážete zasmát sami sobě. A tímhle blogem si to dnes a denně dokazuji a jsem na sebe za to pyšná. Z Poslední Panny už není jenom blog o tom, jak jsem tragická, nýbrž už je to můj životní postoj. Bytí Poslední Pannou je mou cestou k sebeúctě a sebelásce, které jsem vždycky potřebovala ze všeho nejvíc. Je to moje cesta jak pomoct a inspirovat ostatní, kteří si přidají zrazení, oškliví, osamělí nebo poslední.

Doufám, že ať už jste na jakékoli cestě, bude pro vás přínosný v jakémkoli aspektu, a když se alespoň jednou zasmějete, budu vlastně skoro šťastnější, než kdyby došlo na vytoužený špatný sex (ale na to se mě zeptejte, až už nebudu Poslední Panna :D).

Pokud během čtení třeba dostanete dojem, že si vážně myslím, že tři pedály v autě jsou zbytečné nebo že každý nad patnáct let, kdo ještě neměl sex, je příšerná obluda z vesmíru, vřele vám doporučuji nečíst dál, protože potom hrozí, že bychom se nepochopili, a to byste si pak moc zábavy neužili, protože já všechno myslím přesně tak, jak to píšu.

7 komentářů:

  1. Holka, někdy mi přijde, že to snad píšu já. Teď v listopadu mi bylo 20 a první sex proběhl v září :D krev ani sliz naštěstí ne, ale nemohl se do mě dostat a alkoholu bylo moc...byla to záležitost na jednu noc a jsem za to stejně vděčná :D od té doby jsem s nikym stejně nespala, protože mám divný pocit, že jsem panna furt, jsem na to už strašně zvyklá a furt z toho mám nervy :/ :D
    Prosím dál pokračuj ve psaní, jsi fakt ultra vtipná a upřímná a to se cení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, nevěš hlavu, přijde to samo, hlavně piš dál, je to skvělý, určitě takto získáš mnoho fanoušků, povzbuzujících reakcí a třeba i toho partnera......?

    OdpovědětVymazat
  3. Jednoduše boží, boží a boží blog! Strašně se mi líbí, jak to cynicky a ironicky podáváš, držím palce ať má tvůj blog hodně čtenářů, budu tvoje pravidelná čtenářka! :D :)

    OdpovědětVymazat
  4. A co třeba trošku pozitivního myšlení? Štěstí přijde samo, když ho k sobě pustíš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cynismus, sarkasmus, ironie a nebrání se moc vážně, to jsou esenciální složky tohohle blogu. Takže prosím, prosím, tyhle pozitivistické komentáře piš někomu, co k sobě nepustí ani trochu nadsázky :D

      Vymazat
  5. Ahoj,
    jsem na tom podobně, jako ty. Až na to, že já jsem muž a poněkud starší. Je mi 35. Kecy o tom, že to přijde samo, už mě nebaví, těm nevěř. Ono to možná přijde, jen si nejsem jist, jestli to nebude v příští inkarnaci. Zatím jsem se dostal jen k lízání a zasunutí prstu, ale s holkou, která fakt stála za to, jen ona v tu dobu nechtěla víc a dál už jsem pak neměl možnost se dostat.
    Woody Allen prohlásil, že sex bez lásky je jen prázdný prožitek, ale z prázdných prožitků je to ten nejlepší. Možná má pravdu, ale je to jeden z těch prázdných prožitků, o které nestojím. Nebyl by problém si najít profesionálku nebo se někde v baru opít, k čemuž mi stačí fakt málo (dvě vína a jdu pod stůl :D) a nějakou opilou sbalit. Jenže to bych neudělal ani té holce, které bych tím mohl ublížit, ani sobě. To raději umřu jako panic.
    Kdybych se chtěl popsat ve tvém stylu, také nejsem tlustý, ale ani vychrtlý, nejsem obr ani trpaslík a snad i docela hezký, pokud se někomu líbí dlouhé vlasy u kluků. Pár let jsem i sportoval a i když jsem se nepodobal Arnoldu Schwarzeneggerovi, vidět to bylo. Jsem celkem hodný, milý, občas i vtipný. Gymnázium jsem sice nestudoval, ale chytrý jsem taky. Občas možná až moc, takže se často cítím jako Sheldon Cooper. I když mnohem častěji jako Perrin v podání Pierra Richarda ve filmu Kopyto.
    Na tom, co píšu, Ti snad ukážu, že rozhodně nejsi poslední a ani nebudeš, dokud tu jsem já :D Moc jsem toho od Tebe ještě nepřečetl, ale co jsem četl, to se mi líbí. Jednak to tak trochu znám, i když z druhé strany a za druhé je to vtipně podané. Tvůj blog si ukládám do oblíbených a jistě brzy znovu navštívím ;)
    A zatím běžím prohlédnou seznamky, jestli zase nepřišla nějaká nová žena, která na profilu nemá nic a v inzerátu ještě méně, abych si ten prázdný profil prohlédl a znechuceně odešel, nebo třeba i zkusil poslat vzkaz a nedostal odpověď ;)

    Hodně štěstí nejen při zvelebování blogu a třeba už brzy najdeš toho pravého a tento blog budeš moci nahradit novým, třeba o tom, jaké to je už pannou nebýt a budovat vztah, co má smysl ;)

    OdpovědětVymazat