neděle 7. ledna 2018

Co dál aneb poslední článek


Za poslední tři měsíce jsem cítila beznaděj, zoufalství i vztek nad tím, že se mi tohle někdo pokusil vzít. Pak mi ale došlo, že vám nikdy nikdo nemůže vzít něco, co milujete, protože ať se stane, co se stane, vy budete bojovat dál. 
A tři měsíce je hodně dlouhá doba na to, aby se strašně moc věcí změnilo. Došlo mi, že si stojím za vším, co jsem napsala. Stojím si za tím a rozhodla jsem se konečně články učesat do ucelené podoby. Teď se mi totiž mnoho věcí usnadnilo, když se můžu podepsat na obálku svým jménem. A stejně tak když se můžu pod blog podepsat svým jménem. Mimo jiné ráda fotím a už dřív jsem si lámala hlavu nad tím, jestli budu investovat energii jenom sem nebo ještě i do jiného blogu, protože mi to začínalo chybět. Možná mě někteří dokonce znáte z By one eye, které jsem kdysi vedla s kamarádkou, nebo třeba z instagramového účtu Heyterka, který jsem v poslední době tak trochu opustila.

Takže… Zuby Modrosti. Už dlouho předtím jsem uvažovala, co budu dělat, až už nebudu moct blogovat na adrese Poslední Panny. Dál předstírat, že jsem s nikým nespala? Nebo se přejmenovat třeba na Poslední Ženu? No, nakonec to ke mně přišlo samo; zuby moudrosti, o kterých mi zubař řekl, že si je budu moct nechat. Stala se z toho slovní hříčka Zuby Modrosti a já už pracuju na nové doméně.

 Jestli jsem panna nebo ne, no, rozhodla jsem se ponechat si to jako tajemství. Články o vztazích a vtipné historky však budou i nadále na programu, jen teď budete muset častěji vídat můj obličej. Ale vzhledem k tomu, že nemám sto padesát kilo (možná jen někdy), tak si na to snad zvyknete.

Moc děkuju za vaše milé komentáře a vzkazy, hřeje mě to u srdce. Blog tady zůstane tak, jak byl. Přeju si, aby až si to bude kdokoli číst, si nepřipadal jako poslední. A hlavně na tom není a nikdy nebylo nic špatného.

čtvrtek 21. prosince 2017

Kdo je Poslední Panna



Okolnosti mě nakonec donutily napsat tenhle článek. Řekla jsem o blogu kamarádce, kvůli které se dostal dodaleko širšího okruhu lidí, než bych si přála. Když jsem se to dozvěděla, měla jsem samozřejmě strašný vztek. Nicméně jsem do toho od začátku šla s tím, že je to veřejný blog, na který může narazit kdokoli, a tak nějak jsem nikdy nezapomněla, že ta možnost existuje.

sobota 11. listopadu 2017

Trable s halloweenským kostýmem



Krátce před Halloweenem jsme se vydaly s kamarádkami na víno. Ten večer jsem opravdu ale opravdu mínila jít brzy domů, udělat úkoly, něco si přečíst, pečlivě se odlíčit, dobře se vyspat a možná si i udělat před spaním kakao... no znáte to, přesně takhle začínají ty nejlepší párty.

pondělí 23. října 2017

Jak jsem se zamilovala na první pohled




Víte, vždycky jsem věřila, že láska na první pohled se děje jenom v pohádkách a romantických komediích. Klišé typu rozklepaných kolen, pulsujícího srdce a neukojitelné touhy, která vám prostě nedá spát, to pro mě bylo takřka sci-fi. Podobně jsem se zamilovala už několikrát, ale tenkrát byla má touha náhle tak silná a plamenná, že jsem s naprostou jistotou věděla, že je to tohle láska.

čtvrtek 19. října 2017

Proč stojí za to být pannou

K tomuhle článku mne inspirovala moje oblíbená položka "vyhledávání klíčových slov", přes která se lidé dostali na můj blog. Jedno z nich bylo "proč je dobré být pannou". Našly ty dívky na mém blogu odpověď? Doufám, že ano, ale zároveň chápu, že někdy člověk potřebuje slyšet věci přímo.
A tak jsem se rozhodla, že potřebuju napsat tenhle článek, aby každý, kdo sem přijde, věděl, proč je dobře být pannou. A hlavně proč je dobře být sám sebou.

sobota 14. října 2017

Já nejsem žádná Kama



Hoš nějakó dobo mě nahání jeden mladé katolické chlapec. Jakožto člověk vychovaný v poměrně neměnném jazykovém prostředí mě po příchodu na vysokou školu čekal docela šok. Nečekala bych, že když se vydám za vděláním přes půlku republiky, bude mi, jako kdybych už v prvním semestru odjela na Erasmus do jakéhosi Kocourkova, kde všichni mlovijó, jak jim zobák narostl, a bude problém shodnout se na nejzákladnějších věcech nezbytných k přežití.