úterý 9. května 2017

To nejlepší z mé pošty

Ano, přiznávám, že pošta, kterou dostávám, byla poměrně velkým důvodem pro mé znechucení a nechuť psát dál. Nejdřív mě to celkem pobuřovalo, ale nakonec jsem se rozhodla to ignorovat. Některé nabídky chodí dokonce s obrázky, že bych si klidně mohla udělat galerii penisů a jejich komponentů. Mimochodem, nevíte někdo, kde se dá něco takového zpeněžit?

Pozoruhodné na tom je skutečnost, že valná většina se nezapomene zmínit, že vědí, že mi takových nabídek chodí dost, což jim ale nebránilo v pomyšlení, že aspirují na toho nejlepšího/největšího ze všech. Mužská ješitnost asi opravdu nezná hranic. Takže jsem se rozhodla dát dohromady to nejlepší, co mi přišlo a podělit se s vámi.

Jste připraveni na pár penisů?

pondělí 1. května 2017

Můj Tinder týden lásky - den 4. - pan Kokos




Ve čtvrtek jsem byla iniciativní já, neboť jsem měla hospod už dost. Navrhla jsem promítání koncertu, neboť pan Čtvrtek měl na profilu kapelu Doors a tvrdil, že má rád osmdesátky a starší hudbu obecně. Když jsme se sešli, pivu jsem se ovšem opět nevyhnula.

úterý 25. dubna 2017

Můj Tinder týden lásky - den 3. - Dezertér


Středeční rande, říkejme mu pan Dezertér, vypadal na první pohled starší, nebyl příliš vysoký, ale měl široká ramena a na jeho kulaté tváři bylo vidět na první pohled cosi vojenského, stejně jako na jeho oblečení; měl khaki mikinu a béžové kalhoty. Zelený mozek, napadlo mě okamžitě. Je vtipné, jak je na někom přesně vidět, co dělá a co ho zajímá, čím žije. Tenhle mě naopak překvapil mile, protože na fotce měl vous, přičemž teď už ne. (S politováním mi oznámil, že ho vojáci ani mít nemůžou. Bod pro vojáky!)

středa 19. dubna 2017

Můj Tinder týden lásky - 2. den - pan Úterý


Úterý
Na další schůzku jsem šla po škole, což bylo v osm hodin večer. Podle fotek na sociálních sítích jsem byla trochu na rozpacích; pan Úterý na fotkách na Facebooku (byť rok starých) vypadal, že mu na tváři nikdy nevyroste ani chlup, zatímco na Instagramu se podle všeho zdálo, že už je majitelem celkem solidního plnovousu (a že se rád fotí z podhledu). Já si na vousy obecně moc nepotrpím (a ani na fotky z podhledu), ale co už, nehledala jsem přece lásku na první pohled, ale rande na úterní večer.

sobota 15. dubna 2017

TOP 10 konverzací z Tinderu

Než dopíšu články o rande, rozhodla jsem se publikovat sbírku konverzací, které mě celkem pobavily. No jo, na Tinderu se najde všelicos. Předem avizuji, že tohle je ale (zatím) to nejhorší, s čím jsem se tam setkala, takže to veskrze není až tak zlé, jak pověst praví. K tomu se každopádně ještě vrátím na konci, při závěrečném shrnutí. Teď doufám, že se pobavíte, jako jsem se pobavila já.
Jinak jsem s žádným (kromě pana Soboty) na rande samozřejmě nešla, ačkoli by to nejspíš mohlo být zajímavé.


TÝPEK 1: Kdybys mohla teď mít cokoli na světě, co by to bylo?
JÁ: Hm... No... Co ty?
TÝPEK 1: Já bych nejvíc chtěl, aby na světě už nebyly teroristické útoky a aby si nikdo nebral život kvůli náboženství. Co bys teda chtěla ty? Kdybys právě teď v tomhle okamžiku mohla chtít cokoli a ono by se ti to splnilo?
JÁ: Svíčkovou se šesti!
TÝPEK 1: ....
TÝPEK 1: To myslíš vážně?
JÁ: Ne, dobře.
JÁ: DALA BYCH SI JI S OSMI!

neděle 9. dubna 2017

Můj Tinder týden lásky - 1. den - Pan manažer Soplík



Ke svému prvnímu rande jsem přišla v podstatě skoro jako slepá k houslím. Hned první večer, co jsem si Tinder stáhla a ještě jsem ani skoro nevěděla, co jako ta selekce znamená, si mě přidal jeden z kluků, které jsem poslala doprava jenom proto, že měl půlku obličeje zakrytou jakousi maskou a to mu právě dodalo tak nějak ucházející vzhled. Poslal mi asi pět zpráv najednou, včetně fotky svojí večeře a informace, že jde do sauny, načež se sám označil za "přemotivovaného", což ho celkem vystihovalo. Bod za sebereflexi! Hned zkraje taky napsal, že se radši chce vidět naživo, abychom hned věděli, na čem jsme, což jsem ocenila.

čtvrtek 6. dubna 2017

Sedm rande za sedm dnů aneb Můj Tinder týden lásky



Ahoj všem! Dobře, tenhle článek se nedá začít jinak než omluvou. Nebo ne, raději ho začnu důležitým sdělením, že na mém staropanenském stavu se (jak jinak) nic nezměnilo! Jen jsem zažila celkem bizár (a tady se zase sluší napsat "jak jinak"), o kterém vám samozřejmě ještě barvitě napíšu. Moje krize byla trochu způsobena i tím.

Co se týče toho, proč jsem nepsala, tak se musím přiznat, že jsem trochu ztratila motivaci a přes zkouškové se mi ani psát nechtělo. Pak mě znechutily i e-maily, které jsem dostala, s nabídkami "zbavení mě mého problému", které mi přišly tak nechutně slizké, že jsem si připadala pošpiněná jenom tím, že moje články takoví lidé četli. Ale co už, jak psala Iva Roze: "... je to těžké, protože čím upřímnější jsi, tím více se odhaluješ a tím víc ze sebe děláš potenciální terč, ale na to musí být člověk připravený."