sobota 19. srpna 2017

Můj Tidner týden lásky - 7. den a neúprosná fakta




V neděli jsem byla ze všeho už tak unavená, že jsem panu Nedělovi narovinu vyklopila všechny svoje poznatky a důvody, proč jsem do 7/7 šla (samozřejmě jsem vynechala fakt, že jsem Poslední Panna). Své na tom asi udělalo i to, že studoval psychologii, tak jsem se radši nepřetvařovala, kdyby mě náhodou chtěl psychicky analyzovat. Dost se mi ulevilo, protože jsem získala názor cizího člověka, který do toho byl tak trochu zainteresován, ale hned věděl, na čem je. Bavili jsme se hodinu nad kafem z automatu, což byla po pivu další úleva. 

Doufala, že budeme kamarádi, protože pokud budu podobný experiment někdy opakovat, bude se mi psycholog hodit, jenže přestože jsem si ho přidala do přátel, ani jednou nenapsal.

středa 16. srpna 2017

Můj Tinder týden lásky - den 6. - Elfí válečník




V sobotu jsem cítila entusiasmus, neboť zbývaly poslední dva dny a můj týden plný piva a hospod byl u konce. Kamarádka mi psala: „Překvap játra, dej si vodu,“ a já se nemohla dočkat nového týdne a přísahala jsem si, že moje játra budou odteď nejšťastnější játra na světě. Jen ještě to jedno rande…

sobota 12. srpna 2017

Moje dvě největší staropanenské noční můry


Rok se s rokem sešel a moje panenská blána zase o něco víc zarostla pavučinou. Je mi jednadvacet, což už není jen na půli cesty ke čtyřicítce, to už je za půlkou. K narozeninám jsem dostala velmi dospělý dárek, knihu Padesát odstínů šedi, a to mě přimělo se vyděsit, neboť jsem spatřila tu podobnost: Anastasii bylo dvacet dva. A byla panna. A byla novinářka. Náhoda? Nemyslím si.
No, ačkoli Padesát odstínů způsobilo mokré sny nejedné ženě, mně způsobilo spíš noční můry a jeden z mých dvou největších staropanenských strachů; že si mě vyhlédne sadomasochistický miliardář s barevným příjmením a bude se mě pokoušet o můj věneček připravit s bičíkem v ruce.

čtvrtek 10. srpna 2017

Můj Tinder týden lásky - den. 5. - Rande s poučením, že lhát se nemá




Protože jsem po předchozích dnech automaticky předpokládala, že rande bude taky v sedm, nespěchala jsem, ale přesto jsem byla připravená už v půl šesté. Výborné skóre, měla jsem tedy ještě hodinu a půl času. Rozhodla jsem se, že půjdu dřív a ještě si zajdu vybrat peníze a trochu se projdu a užiju si hezký den.Vyhrabala jsem se těsně před šestou. Užívala jsem si poklidnou cestu a poslouchala hudbu, když mi náhle v šest dvanáct přišla zpráva: Kde jsi? Nikde tě tu nevidím.

úterý 9. května 2017

To nejlepší z mé pošty

Ano, přiznávám, že pošta, kterou dostávám, byla poměrně velkým důvodem pro mé znechucení a nechuť psát dál. Nejdřív mě to celkem pobuřovalo, ale nakonec jsem se rozhodla to ignorovat. Některé nabídky chodí dokonce s obrázky, že bych si klidně mohla udělat galerii penisů a jejich komponentů. Mimochodem, nevíte někdo, kde se dá něco takového zpeněžit?

Pozoruhodné na tom je skutečnost, že valná většina se nezapomene zmínit, že vědí, že mi takových nabídek chodí dost, což jim ale nebránilo v pomyšlení, že aspirují na toho nejlepšího/největšího ze všech. Mužská ješitnost asi opravdu nezná hranic. Takže jsem se rozhodla dát dohromady to nejlepší, co mi přišlo a podělit se s vámi.

Jste připraveni na pár penisů?

pondělí 1. května 2017

Můj Tinder týden lásky - den 4. - pan Kokos




Ve čtvrtek jsem byla iniciativní já, neboť jsem měla hospod už dost. Navrhla jsem promítání koncertu, neboť pan Čtvrtek měl na profilu kapelu Doors a tvrdil, že má rád osmdesátky a starší hudbu obecně. Když jsme se sešli, pivu jsem se ovšem opět nevyhnula.

úterý 25. dubna 2017

Můj Tinder týden lásky - den 3. - Dezertér


Středeční rande, říkejme mu pan Dezertér, vypadal na první pohled starší, nebyl příliš vysoký, ale měl široká ramena a na jeho kulaté tváři bylo vidět na první pohled cosi vojenského, stejně jako na jeho oblečení; měl khaki mikinu a béžové kalhoty. Zelený mozek, napadlo mě okamžitě. Je vtipné, jak je na někom přesně vidět, co dělá a co ho zajímá, čím žije. Tenhle mě naopak překvapil mile, protože na fotce měl vous, přičemž teď už ne. (S politováním mi oznámil, že ho vojáci ani mít nemůžou. Bod pro vojáky!)